Třída Jangjang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Jangjang
Minolovka Ongdžin (MSH-572) V pozadí menší plavidlo předcházející třídy Kanggjeong Korjeong (MHC-563).
Minolovka Ongdžin (MSH-572) V pozadí menší plavidlo předcházející třídy Kanggjeong Korjeong (MHC-563).
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Korejské republiky
Typminolovka
Lodě6
Osudaktivní (2020)
Předchůdcetřída Kanggjeong
Technické údaje
Výtlak730 t (standardní)
880 t (plný)[1]
Délka59,4 m
Šířka10,5 m
Ponor3 m
Pohon2 diesely
Rychlost15 uzlů
Dosah3000 nám. mil při 12 uzlech
Posádka61
Výzbroj1× 20mm kanón Sea Vulcan
2× 7,62mm kulomet (2×1)
RadarRaytheon
SonarThomson Marconi 2093
TSM 2061 Mk.3
Ostatní2× Pluto Gigas

Třída Jangjang je třída minolovek námořnictva Korejské republiky. Celkem bylo objednáno šest jednotek této třídy. Stavěny jsou ve dvou sériích. Třída je námořnictvem provozována od roku 1999.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Plavidla představují zvětšenou verzi předcházející třídy Kanggjeong.[2] Původně byla plánována stavba až osmi jednotek.[3] V roce 2006 ale došlo ke škrtům, neboť byla dána přednost minolovným vrtulníkům.[2] Jihokorejská loděnice Kangnam Corporation. tak v letech 1999–2004 dodala tři minolovky této třídy.[1] V listopadu 2020 loděnice získala kontrakt na stavbu druhé tříkusové série třídy Jangjang.[4]

Jednotky třídy Jangjang:[1]

Jméno Verze Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Jangjang (MSH-571) Batch I 25. února 1999 31. prosince 1999 aktivní
Ongdžin (MSH-572) Batch I 28. prosince 2002 28. října 2003 aktivní
Hänam (MSH-573) Batch I 18. února 2004 12. listopadu 2004 aktivní
Namhä (MSH-575) Batch II květen 2011 7. dubna 2020[5] 23. listopadu 2021 aktivní
Hongsong (MSH-576) Batch II říjen 2013 11. září 2020 20. října 2022 aktivní
Kosong (MSH-577) Batch II 4. března 2021 ve stavbě

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Záď minolovky
Záď minolovky

Plavidla mají trup ze sklolaminátu (GRP). Jsou vybavena integrovaným navigačním systémem Kongsberg Simrad[3], navigačním radarem Raytheon, bojovým řídícím systémem Thomson Marconi TSM 2061 Mk.3 a sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru Thomson Marconi 2093. K vyhledávání a likvidaci min slouží dva dálkově ovládané podmořské prostředky Idrobotica Pluto Gigas, popř. minolovné traly.[2] Jsou vyzbrojena jedním 20mm kanónem Sea Vulcan ve věžičce na přídi a dvěma 7,62mm kulomety. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU o výkonu 4000 hp a dva cykloidní pohony Voith-Schneider. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d YANGYANG minehunters (1999-2005) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c MSH-571 Yang Yang [online]. Globalsecurity.org, 2011-07-09 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Navy of South Korea has launched 4th Yangyang-class minesweeper ship Namhae MSH-575 [online]. Navyrecognition.com, 2020-04-15 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Company Milestone [online]. Kangnam Corporation [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Navy of South Korea has launched 4th Yangyang-class minesweeper ship Namhae MSH-575 [online]. Navyrecognition.com, 2020-04-15 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]