Třída Alger
Třída Alger | |
---|---|
Jean Bart | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | chráněný křižník |
Lodě | 3 |
Osud | 1 ztracen 2 vyřazeny |
Předchůdce | třída Linois |
Nástupce | třída Friant |
Technické údaje Alger | |
Výtlak | 4313 t (standardní) |
Délka | 105 m (mezi svislicemi) 107 m (celková) |
Šířka | 13 m |
Ponor | 6,1–6,45 m (max.) |
Pohon | 24 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 8000 hp |
Rychlost | 19 uzlů |
Dosah | 6000 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka | 387 |
Výzbroj | 4× 165mm kanón (4×1) 6× 139mm kanón (6×1) 2× 65mm kanón (2×1) 8× 47mm kanón (8×1) 8× 37mm kanón (5hl.) 5× 350mm torpédomet |
Pancíř | 50mm paluba se 100mm konci 50mm velitelská věž |
Třída Alger byla třída chráněných křižníků francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1891–1914. Jean Bart roku 1907 ztroskotal. Jeho sesterské křižníky byly vyřazeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1891–1893. Stavbu provedly francouzské loděnice Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu, Arsenal de Brest v Brestu a Arsenal de Rochefort v Rochefortu.[1]
Jednotky třídy Alger:[1]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
Alger | Arsenal de Cherbourg | 1887 | 23. listopadu 1889 | 1891 | Od roku 1911 hulk. |
Isly | Arsenal de Brest | 1887 | 23. června 1891 | 1893 | Vyškrtnut 1914. |
Jean Bart | Arsenal de Rochefort | 1887 | 24. října 1889 | 1891 | Dne 11. února 1907 ztroskotal na pobřeží Západní Sahary. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Alger
[editovat | editovat zdroj]Křižníky měly trup opatřený klounem. Nesly dva bojové stěžně vybavené marsy. Hlavní výzbroj tvořily čtyři 165mm/28 kanóny M1881 umístěné po jednom na sponzonech na bocích trupu. Doplňovalo je šest 139mm/30 kanónů M1881, dva 65mm kanóny, osm 47mm kanónů Hotchkiss, osm 37mm pětihlavňových revolverových rotačních kanónů Hotchkiss a pět 350mm torpédometů. Základem pancéřové ochrany byla 50mm pancéřová paluba se 100mm skloněnými konci. Pancéřování chránilo rovněž můstek. Pohonný systém tvořilo 24 kotlů Belleville a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 8000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala devatenáct uzlů. Neseno bylo 860 tun uhlí. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Isly a Jean Bart
[editovat | editovat zdroj]Křižníky měly výzbroj posílenu o další čtyři 47mm kanóny a dva 37mm revolverové rotační kanóny Hotchkiss. Pancéřování můstku bylo zesíleno na 75 mm a 139mm kanóny dostaly 50mm štíty. Pohonný systém tvořilo osm cylindrických kotlů a dva parní stroje o výkonu 8000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19,5 uzlu. Křižníky měly dva komíny. Neseno bylo 860 tun uhlí. Dosah se nezměnil.[1]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Během služby byly 139mm kanóny nahrazeny kanóny stejné ráže, ale modernějšího typu. Roku 1903 Jean Bart dostal osm nových kotlů Niclausse. Výkon pohonného systému se zvýšil na 10 000 hp a rychlost křižníku stoupla na 20 uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Alger na Wikimedia Commons