Timo Boll

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Timo Boll
Timo Boll.JPG
Narození 8. března 1981 (38 let)
Erbach
Ocenění Silbernes Lorbeerblatt
Web www.timo-boll.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Stolní tenis na LOH
stříbro LOH 2008 družstva muži
stříbro LOH 2008 čtyřhra muži
bronz LOH 2012 družstva muži
bronz LOH 2016 družstva muži
Mistrovství světa - čtyřhra muži
stříbro MS 2005 čtyřhra muži
Mistrovství světa - dvouhra muži
bronz MS 2011 dvouhra muži

Timo Boll (* 8. března 1981) je německý stolní tenista, aktuálně nejlepší v Evropě a patřící k nejužší světové špičce. K březnu 2018 je na samém vrcholu světového žebříčku, kde vystřídal oddílového kolegu Dimitrije Ovtcharova.

Jedná se o ofenzivně laděného, velmi technického i atleticky vybaveného leváka s evropským držením pálky. Více než jiní útoční hráči využívá Timo Boll tzv. "hru na spin", kdy se spíše než maximální tvrdostí úderů prosazuje silnou vrchní i boční rotací topspinů z obou stran. I mezi světovou špičkou Timo Boll vyniká variabilitou a účinností svých servisů, ale také skvělým příjmem soupeřových podání a hrou nad stolem. Patří současně k hráčům s absolutně nejlepší prací nohou a pozoruhodnou rychlostí pohybu. Mezi jeho silné stránky patří též bojovnost a výborná koncentrace i ve vypjatých fázích zápasů.

Dosažené úspěchy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 a 2005 vyhrál Timo Boll Světový pohár. V roce 2007 vyhrál na ME v Bělehradě dvouhru, čtyřhru a týmy.

V roce 2003 byl na prvním místě žebříčku ITTF. V roce 2010 vyhrál na ME v Ostravě dvouhru, čtyřhru i soutěž družstev. Aktuálně (březen 2018) kraluje světovému žebříčku ITTF.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Timo Boll se narodil ve městě Erbach im Odenwald v německé spolkové zemi Hesensko. Stolnímu tenisu se začal věnovat ve čtyřech letech a jeho prvním trenérem byl jeho otec. V roce 1987 vstoupil do klubu TSV Höchst. V osmi letech si jej povšimnul hesenský trenér Helmut Hampel a začal se Timovi věnovat. V roce 1990 začal Timo Boll působit v tréninkovém centru ve městě Pfungstadt, kde hrál na regionální úrovni. O čtyři roky později přestoupil do klubu FTG Frankfurt, se kterým hrál ve druhé nejvyšší soutěži. V tomto období si ho začaly všímat i ostatní německé kluby. Roku 1995 získal smlouvu u oddílu TTV Gönnern. Timo Boll nastupoval jako hráč číslo pět, avšak za celou sezonu prohrál jediný zápas, a přispěl tak výrazně k postupu týmu do nejvyšší německé soutěže. V červenci roku 2007 přestoupil do klubu Borussia Düsseldorf, ve kterém působí dodnes.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

1. Bundesliga a mládežnické výsledky na mezinárodní úrovni[editovat | editovat zdroj]

Timo Boll se ve čtrnácti letech stal společně s Frankem Klitzschem nejmladším hráčem v historii nejvyšší německé soutěže. První mezinárodní úspěch Timo Boll zaznamenal na mistrovství Evropy kadetů v nizozemském Haagu v roce 1995, na kterém vyhrál tři zlaté medaile. V roce 1996 se poprvé zúčastnil mistrovství Evropy juniorů, kde skončil na druhém místě. V následujících dvou letech na témže turnaji vyhrál zlaté medaile ve dvouhře, čtyřhře i v soutěži družstev.

Mezinárodní výsledky[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 se Timo Boll po vítězství ve finále turnaje Top 12 nad Vladimirem Samsonovem dostal do první světové desítky. Na mistrovství Evropy v Záhřebu se dostal do finále dvouher a společně se Zoltanem Fejer-Konnerthem zvítězil v soutěži čtyřher. V soutěži družstev byl německý reprezentační výběr poražen Švédy v poměru 2–3. Na světovém poháru v čínském městě Ťi-nan Timo Boll porazil úřadujícího mistra světa Wang Liqina i olympijského vítěze Kong Linghui a sezónu zakončil jako světová jednička (leden 2003). Na evropském šampionátu v roce 2003 německý reprezentační tým prohrál ve finále s Běloruskem. Na následujícím mistrovství světa Timo Boll vypadl již ve druhém kole, a přišel tak a pozici světové jedničky.

Zranění a návrat na výsluní[editovat | editovat zdroj]

V první polovině roku 2004 se Timo Boll potýkal s problémy se zády. Negativně tak byla ovlivněna jeho příprava na letní olympijské hry 2004, ve kterých jej ve čtvrtfinále vyřadil Jan-Ove Waldner. V následujícím období se Boll musel vyrovnat s kritikou ze strany veřejnosti, avšak vyhrál několik turnajů v Polsku, Rakousku a Německu. Dostal se také do semifinále turnaje ITTF Pro Tour v Pekingu, v němž jen těsně prohrál 3–4 s Ma Linem. Na počátku sezóny 2005 se vrátily problémy se zády, přesto Boll získal stříbrnou medaili ve čtyřhře na mistrovství světa. Jeho partnerem byl Christian Süß. Přestože neuspěl v soutěži jednotlivců, závěr sezony byl pro Timo Bolla úspěšný. S týmem TTV RE-BAU Gönnern zvítězil v lize mistrů a zvítězil na světovém poháru jednotlivců, které se konalo v belgickém Lutychu. V roce 2007 na mistrovství Evropy zvítězil v dvouhrách, čtyřhrách i v soutěži družstev.

Přestup do klubu Borussia Düsseldorf[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 2006 Timo Boll podepsal tříletou smlouvu s klubem Borussia Dusseldorf. Mezi faktory, které přispěly k tomuto přestupu se řadí finanční problémy Bollova bývalého klubu, a zejména dobré tréninkové možnosti v novém klubu, ve kterém se mohl připravit na olympijské hry 2008. V Borussii navíc působil Bollův partner pro čtyřhru Christian Süß, tato reprezentační dvojice se tak mohla více sehrát.

Na letních olympijských hrách 2008 v Pekingu hrál Boll opět za německý národní tým. Po výhrách nad Chorvatskem, Kanadou, Singapurem a Japonskem Němci prohráli 0–3 s hostitelskou zemí. V roce 2008 byl Boll na mistrovství Evropy nasazen jako hráč číslo jedna a obhájil všechny tři tituly z předchozího roku. Jako hostující hráč se rovněž účastnil čínské superligy.

Další úspěchy (od roku 2007)[editovat | editovat zdroj]

Na olympijských hrách v Pekingu 2008 Boll opět reprezentoval Německo. Po vítězství německého národního týmu nad Chorvatskem, Kanadou, Singapurem a Japonskem přišla prohra 0:3 s výběrem pořadatelské země.

Na mistrovství světa 2008 a 2009, která se konala v Číně a Japonsku, nemohl Timo Boll kvůli bolestem zad startovat.

Na počátku roku 2011 se Timo Boll po výhře nad Ma Linem na Volkswagecupu dostal zpět na první místo světového žebříčku. V dubnu 2011 jej předčil Wang Hao.

Na mistrovství světa 2011 se Boll vzdal účasti v soutěži čtyřher, aby se mohl zcela koncentrovat na soutěž jednotlivců. Výsledkem byl zisk první medaile (bronz) z dvouher na mistrovství světa.

Na mistrovství světa družstev 2010 v Moskvě a 2012 v Dortmundu byl Boll součástí národního týmu, který se na obou akcích probojoval do finále, ve kterém prohrál s reprezentačními výběry Číny. Na mistrovství Evropy 2009, 2010 a 2011 vyhrál dalších sedm titulů.

Na letních olympijských hrách 2012 v Londýně porazil v soutěži družstev olympijského vítěze Zhang Jike, a získal tak v semifinále proti čínskému výběru jediný bod německého národního týmu. V následujícím zápase o třetí místo Boll vyhrál obě své dvouhry, a německý tým tak porazil Hongkong 3:1. V soutěži jednotlivců Boll vypadl v osmifinále, v němž prohrál 1:4 s Adrianem Crisanem.

Čtvrtá účast ve finále světového poháru v Liverpoolu vynesla Bollovi stříbrnou medaili. V roce 2012 vyhrál na mistrovství Evropy svůj šestý titul ve dvouhře jednotlivců.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

31. prosince 2002 si Timo Boll vzal za manželku svoji dlouholetou přítelkyni Rodelii Jacobi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky Timo Bolla