Terezie Blumová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Terezie Blumová
Narození 30. října 1909
Budapešť
Úmrtí 27. října 2008 (ve věku 98 let)
Praha
Manžel(ka) Ladislav Blum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Terezie Blumová (30. října 1909, Budapešť27. října 2008, Praha) byla česká hlasová pedagožka maďarského původu. Narodila se v Budapešti a tam se také seznámila Lajosem Szamosim, který se věnoval hlasové rehabilitaci a hlasové pedagogice. Rozvinul postupně vlastní metodu, které se od něj Terezie Blumová naučila. V roce 1945 se přestěhovala se svým manželem Ladislavem Blumem (1911 – 1994) do Prahy a tak přinesla tuto metodu do Čech. Ladislav Blum se zpěvu intenzivně věnoval celý život, v Praze více než třicet let působil jako kantor (chazan) v Jeruzalémské synagoze. Terezie Blumová se výuce věnovala po celý svůj velmi dlouhý život a vychovala celou řadu zpěváků, mimo jiné Janu Lewitovou, Markétu Malcovou nebo Pavlu Kšicovou.

Metoda[editovat | editovat zdroj]

Hlavní myšlenkou pěvecké metody, kterou vyučovala, bylo obnovení přirozeného plynutí dechu a hlasu. Principem tedy mnohdy nebylo něco se učit, ale odnaučovat, uvolňovat cestu přirozeným impulsům dechu a hlasu. K dosažení tohoto cíle se používalo zvláštních hmatů, kdy učitel zamezoval přílišnému stahování některých svalů, jež mohou blokovat dech a hlas. Student tak měl bezprostřední zkušenost, jak má správně zpívat a posléze ji dokázal uplatnit sám. Hmaty spočívaly například v lehkém v přidržení vyplazeného jazyka (čímž vzniká více prostoru v hrtanu nad hlasivkami), lehkém stisku mezi jazylkou a štítnou chrupavkou či v lehkém uchopení brady (kdy se zároveň uvolní napětí kořene jazyka). Cílem vždy je nalézt přirozené užívání hlasu a to rozvíjet. Motto profesorky Blumové bylo: "Volnost místo násilí, cit místo sentimentu."

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]