Přeskočit na obsah

Tam Fiofori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tam Fiofori
Narození1942
Okrika
Úmrtí25. června 2024 (ve věku 81–82 let)
Povolánífotograf, filmový režisér a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tam Fiofori (1942 – 25. června 2024),[1][2] také známý jako „strýček Tam“,[3] byl nigerijský dokumentární fotograf. Fiofori, známý svými alby zachycujícími historii Nigérie, byl také filmař, spisovatel, kritik a mediální poradce.[4] Natočil filmy o nigerijských umělcích, jako jsou například: Biodun Olaku, fotograf J. D. 'Okhai Ojeikere nebo Olu Amoda. Hodně cestoval, v 60. letech žil v Harlemu v New Yorku, stal se manažerem amerického hudebníka Sun Ra a produkoval text, který je považován za „zakládající spojení mezi Ra a hnutím, které by bylo známé jako afrofuturismus“.[3]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Fiofori se narodil v Okrice ve státě Rivers State a vyrostl v Benin City, kde jeho otec Emmanuel Fiofori učil na Edo College.[5]

Fiofori studoval na King's College v Lagosu, poté pokračoval v univerzitních studiích na King's College v Londýně, než obrátil svou pozornost na psaní a hudbu.[6]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let 20. století hodně cestoval, stal se spolupracovníkem Sun Ra v USA.[7][8] Podle Pan African Space Station, „strýček Tam později pozval Sun Ra do Lagosu na FESTAC 77, vzal ho do Kalakutské republiky, a napsal o tom všem v nigerijském časopise Glendora Review."[3][9]

Fiofori byl prvním editorem nové hudby / elektronické hudby pro DownBeat a psal pro mnoho dalších uměleckých a literárních publikací v USA a Evropě – mezi nimi International Times[10] a časopis Change[11] – a bylo mu připisováno, že je „z velké části odpovědný za to, že v oněch opojných dnech 70. let přinesl podzemní černou kreativitu do amerického národního povědomí“.[12] Jeho spisy byly v průběhu let pravidelně publikovány v řadě nigerijských magazínů, včetně novin NEXT[13] a blogu Shèkèrè.[12]

Fiofori byl filmovým konzultantem Rivers State Council for Arts and Culture, ředitelem Rivers State Documentary Series a konzultantem / scenáristou NTA Network on Documentaries. Byl také zakládajícím jednatelem Asociace fotografů Nigérie (Photographers' Association of Nigeria, PAN).[14]

Jeho práce byly vystavovány v Africe, Evropě a USA, včetně Odum and Water Masquerades (1974), promítány na FESTAC '77, Tampere Film Festival, 10. FESPACO, Ouagadougou, 1987, Pan African Writers' Association, Accra, Ghana, a 1979: Pohled do historie a kultury.[14]

Mezi jeho publikace patří „tištěný dokument“ A Benin Coronation: Oba Erediauwa (2011).[5] Jak popisuje autor: „Novinářský formát knihy technicky poskytl 84 stran fotografií obsahujících asi 150 originálních fotografií, doplněných 72 stranami textu; vše o ceremoniích korunovace města Benin Oba Erediauwa jako 38. Oba království Beninu, od 23. do 30. března 1979.“[5] Nigerijský deník Guardian napsal, že Fiofori „maluje poeticky okouzlující obraz“... „autor se pustil do velmi bystrého ztvárnění dynastií Beninského království a podává propracovaný popis 45leté vlády Oba Akenzuy II. která začala 5. dubna 1933.... Tam Fiofori prostřednictvím své průlomové knihy A Benin Coronation: Oba Erediauwa poskytl Nigérii a zbytku světa nadčasovou studii o vznešeném dědictví.“[5]

Je přispěvatelem do knihy African Photographer J. A. Green: Re-imagining the Indigenous and the Colonial z roku 2018 (editorky Martha G. Andersonová a Lisa Aronsonová), v jejíž recenzi Lindsay Barrett označil Fioforiho za „ikonického fotografického génia Nigérie“.[15]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Mezi vyznamenání, které Fiofori obdržel, patří ceny od Pan African Writers' Association (PAWA),[16] Mezinárodní festival dokumentárních filmů iRepresent[17] a Hudba v Africe.[18]

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 2006/7: Bayelsa @ 10. Yenagoa, Abuja.
  • 2010: 1979: A Peep into History and Culture. Oba's Palace, Benin City; Hexagon, Benin City[24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tam Fiofori na anglické Wikipedii.

  1. ↑ iREP mourns as Tam Fiofori, renowned Nigerian storyteller, passes away at 82
  2. ↑ Oliver Enwonwu and Oyindamola Olaniyan, "Leading Photographers Based in Nigeria (Part One)" Archivováno 19. 4. 2023 na Wayback Machine., Omenka, 4 February 2017.
  3. ↑ a b c "Tam Fiofiri- The Speed of Thought", The Pan African Space Station (PASS).
  4. ↑ Adie Vanessa Offiong, "Tam Fiofori: Telling Nigeria’s story in pictures"[nedostupný zdroj], Daily Trust, 2. října 2010.
  5. ↑ a b c d Uzor Maxim Uzoat, "The abiding relevance of Erediauwa" Archivováno 11. 10. 2023 na Wayback Machine., The Guardian (Nigeria), 5 June 2016.
  6. ↑ JIMOH, Michael. Meeting Tam Fiofori [online]. 15 May 2022 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Thom Holmes, "Sun Ra & the Minimoog", Bob Moog Foundation, 6 November 2013.
  8. ↑ Tam Fiofori, "Sun Ra: Myth, Music & Media", Glendora Review, African Quarterly on the Arts, vol. 3, No. 3 and 4.
  9. ↑ "Sun Ra: Myth, Music & Media", Review, African Quarterly on the Arts, vol. 3, No. 3 and 4, cited in Thom Holmes, "Electronic Jazz--The Early History (Part 5): Sun Ra and Early Synthesizer Jazz (1969-70)" Archivováno 2. 12. 2018 na Wayback Machine., Noise and Notations, 9. prosince 2012.
  10. ↑ International Times Archive Archivováno 2. 12. 2018 na Wayback Machine. 1969.
  11. ↑ Michael Fitzgerald, "A Bibliography of Change Magazine", Current Research in Jazz 1, (2009).
  12. ↑ a b "Shèkèrè Columnists | Quintessence by Tam Fiofori", Shèkèrè.
  13. ↑ Jason Pitzl-Waters, "The 'New Religion’s' Crusade Against Art" Archivováno 2. 12. 2018 na Wayback Machine., The Wild Hunt, 22 November 2009.
  14. ↑ a b "Holloway, Shehu, Arulogun, Fiofori for Honours at Film Fest", The Nigerian Voice, 20 January 2011.
  15. ↑ Lindsay Barrett, "A historic legacy in pictures" Archivováno 11. 10. 2023 na Wayback Machine.. The Guardian (Nigeria), 7 March 2018.
  16. ↑ Chronicles of PAWA Activities (1989 -2013) Archivováno 11. 10. 2023 na Wayback Machine., October 1992, PAWA.
  17. ↑ "Holloway, Shehu, Arulogun, Fiofori for Honours at Film Fest", NigeriaFilms.com.
  18. ↑ Ed Keazor, "Music In Africa celebrates Nigerian Music anniversary at Social Media Week", Music In Africa, 30 January 2015.
  19. ↑ DatboyJerry, "#LCA2016: Lights Camera Africa Film Festival List – Synopses & Trailers" Archivováno 26. 9. 2020 na Wayback Machine., 360NoBS, 26 September 2016.
  20. ↑ Lauren Said-Moorhouse, "'A love letter to Nigeria': The master photographer who captured nation's life", African Voices, CNN, 13 October 2014.
  21. ↑ "Film Screening: J.D Ojeikere, The Master Photographer" Archivováno 24. 5. 2022 na Wayback Machine., African Artists' Foundation, March 2016.
  22. ↑ "Olu Amoda: A Metallic Journey" Archivováno 1. 10. 2015 na Wayback Machine., Lights Camera Africa!!!.
  23. ↑ Amarachukwu Iwuala, "#Nollywood Movie Review Of ‘Olu Amoda: The Modern-Day Archaeologist’", 360NoBS, 28 April 2015.
  24. ↑ "Tam Fiofori images exhibited in Benin Palace", nigeriang.com, 28 April 2010.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tam_Fiofori&oldid=24299617“