Taktilní znakový jazyk
Taktilní znakový jazyk je dotyková varianta znakového jazyka pro hluchoslepé. Je založen na kontaktu jedné nebo obou rukou, kdy hluchoslepý člověk odhmatává tvary rukou, pohyby rukou, místa artikulace rukou u druhé osoby[1]. Tento způsob komunikace je vhodný zejména pro ty hluchoslepé, kteří byli zvyklí používat znakový jazyk, dokud viděli a poté se zhoršujícím se zrakem přešli na tuto taktilní formu komunikace. Tyto osoby znají tedy dané znaky a je pro ně srozumitelné odhmatávání rukou[1][2]. Na taktilní znakový jazyk se většinou nahlíží jako na jazyk přirozený, protože vychází z národní podoby znakového jazyka, ale některé přístupy mohou na taktilní znakový jazyk pohlížet jako na jazyk uměle vytvořený[2]. Stejně jako národní znakový jazyk, ze kterého taktilní znakový jazyk vychází, není taktilní znakový jazyk mezinárodní.
Osoby s hluchoslepotou jsou schopné odhmatávat manuální prostředky (tvary rukou, pohyby rukou, místa artikulace)[3], ale nemohou současně s nimi odhmatávat nemanuální prostředky (mimiku, pozice a pohyby hlavy a horní části trupu)[3]. Ty jsou dle výzkumů nahrazovány např. rychlostí dotyku, různými pohyby, napětím svalů, opakováním pohybu apod.[2].
V zákonu č. 155/1998 Sb. najdeme taktilní znakový jazyk pod §4 (3): „Český znakový jazyk může být využíván jako komunikační systém hluchoslepých osob v taktilní formě, která spočívá ve vnímání jeho výrazových prostředků prostřednictvím hmatu.“ [4]
Existuje též podobný komunikační systém užívaný osobami s hluchoslepotou, který se nazývá znakování ruku v ruce. Je též založen na kontaktu rukou dvou komunikujících osob a též vychází z národního znakového jazyka. Rozdíl je v tom, že mluvčí přímo tvoří jednotlivé znaky s rukama příjemce (dává je do různých tvarů, tvoří s nimi různé pohyby na různých místech artikulace)[5].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Taktilní znakový jazyk, 2015. LORM: Společnost pro hluchoslepé [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online
- ↑ a b c SOURALOVÁ, Eva a Jiří LANGER, 2018. Taktilní znakový jazyk. Idětskýsluch.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Slovo a slovesnost – Jazyk a hluchota. sas.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 155/1998 Sb.: Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, In: Sbírka zákonů. Ročník 1998, číslo 155 ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ Komunikační systémy osob s hluchoslepotou, 2015. Lorm: společnost pro hluchoslepé [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taktilní znakový jazyk na Wikimedia Commons
- Ukázka taktilního znakového jazyka na Youtube (čas 2:38)
- Ukázka používání taktilního znakového jazyka v institutu pro hluchoslepé v Jordánu
- Organizace LORM – společnost pro hluchoslepé
- Organizace Klub přátel červenobílé hole
- Organizace National Centre on Deaf-Blindness (Národní centrum pro hluchoslepotu)
- Organizace Helen Keller National Center for Deaf-Blind Youths and Adults (Národní centrum pro hluchoslepotu Helen Kellerové pro mládež a dospělé)
- o filmu Příběh Marie na ČSFD (film o hluchoslepé dívce užívající taktilní znakový jazyk)