Třída U 57
| Třída U 57 | |
|---|---|
 SM U 57 po skončení války v Cherbourgu | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Kaiserliche Marine |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 12 |
| Osud | 7 ztraceno 5 vyřazeno |
| Předchůdce | třída U 51 |
| Nástupce | třída U 63 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 786 t (na hladině) 954 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 67 m |
| Šířka | 6,3 m |
| Ponor | 3,8 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 1800 bhp + 1200 shp |
| Rychlost | 14,7 uzlu (na hladině) 8,4 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 7730 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 55 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 35 |
| Výzbroj | 2× 88mm kanón (2×1) 4× 500mm torpédomet 7 torpéd |
| Ostatní | hloubka ponoru 50 metrů |
Třída U 57 byla třída středních ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1916–1918. Sedm jich bylo za války potopeno, ostatní byly po válce předány vítězným mocnostem (Francie a Velká Británie).[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Ponorky třídy U 57 představovaly vylepšenou verzi třídy U 27, postavenou ve dvou sériích německou loděnicí AG Weser v Brémách. Čas ponoření se podařilo zkrátit na 49–52 vteřin.[1] Celkem bylo postaveno dvanáct ponorek tohoto typu.[2]
Jednotky třídy U 57:[2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| U 57 | AG Weser, Brémy | 1914 | 29. dubna 1916 | červenec 1916 | Roku 1918 předána Francii. |
| U 58 | AG Weser, Brémy | 1914 | 31. května 1916 | srpen 1916 | Dne 17. listopadu 1917 potopena v Bristolském zálivu americkým torpédoborcem USS Fanning (DD-37). |
| U 59 | AG Weser, Brémy | 1914 | 20. června 1916 | září 1916 | Dne 14. května 1917 potopena minou v Severním moři. |
| U 60 | AG Weser, Brémy | 1914 | 5. července 1916 | listopad 1916 | Roku 1918 předána Velké Británii. |
| U 61 | AG Weser, Brémy | 1914 | 22. července 1916 | prosinec 1916 | Dne 26. března 1918 potopena poblíž irského Waterfordu šalupou HMS PC.51. |
| U 62 | AG Weser, Brémy | 1914 | 2. srpna 1916 | prosinec 1916 | Roku 1918 předána Velké Británii. |
| U 99 | AG Weser, Brémy | 1916 | 27. ledna 1917 | březen 1917 | Dne 7. července 1917 potopena v Severním moři britskou ponorkou HMS J2. |
| U 100 | AG Weser, Brémy | 1916 | 25. února 1917 | duben 1917 | Roku 1918 předána Velké Británii. |
| U 101 | AG Weser, Brémy | 1916 | 1. dubna 1917 | květen 1917 | Roku 1918 předána Velké Británii. |
| U 102 | AG Weser, Brémy | 1916 | 12. května 1917 | červen 1917 | Ztracena v září 1918 v Severním moři, pravděpodobně zničena minou. |
| U 103 | AG Weser, Brémy | 1916 | 9. června 1917 | červenec 1917 | Dne 12. května 1918 v Lamanšském průlivu taranována a potopena zaoceánským parníkem RMS Olympic. |
| U 104 | AG Weser, Brémy | 1916 | 3. července 1917 | srpen 1917 | Dne 25. dubna 1918 potopena v Atlantiku britskou šalupou HMS Jessamine. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Základní výzbroj ponorek U 58–U 60 tvořily dva 88mm kanóny TK L/30 C/08 a čtyři 500mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou sedmi torpéd. Pohonný systém tvořily dva šestiválcové diesely MAN o výkonu 1800 bhp a dva elektromotory SSW o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,7 uzlu na hladině a 8,4 uzlu pod hladinou. Dosah byl 7730 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 55 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]Ponorka U 60 byla vybavena výkonnějšími diesely (2400 bhp), díky čemuž se její rychlost na hladině zvýšila na 16,5 uzlu. Ponorky U 60–U 62 nesly více paliva, takže jejich dosah narostl na 8600 námořních mil, ale podhladinový dosah zároveň poklesl na 49 námořních mil. Dvě ponorky první série (U 61, U 62) a všech šest ponorek druhé série dostalo už při stavbě jeden 105mm kanón TK L/45 C/16 namísto dvou 88mm kanonů. Během války byly 105mm kanónem přezbrojeny i starší ponorky tohoto typu. Všechny ponorky druhé série navíc nesly zásobu torpéd zvětšenou na 10–12 kusů.[1]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Ponorky byly bojově nasazeny za první světové války, přičemž sedm jich bylo ve službě ztraceno.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 177. (anglicky)
- ↑ a b c d e U57 submarines (1916-1917) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
- WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. 51 s. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída U 57 na Wikimedia Commons - Type U 57 boats [online]. Uboat.net [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
