Přeskočit na obsah

Třída Swiftsure

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Swiftsure
HMS Swiftsure
HMS Swiftsure
Obecné informace
Uživatelvlajka Royal Navy
Typpredreadnought
Lodě2
Osud1 potopena
1 vyřazena
Předchůdcetřída King Edward VII
Nástupcetřída Lord Nelson
Technické údaje
Výtlak11 800 t (Swiftsure)[1]
Délka132,89 m (mezi svislicemi)
146,23 m (max.)
Šířka21,64 m
Ponor7,72 m
Pohon12 kotlů, 2 parní stroje, 2 lodní šrouby
Rychlost19 uzlů
Posádka800
Výzbroj4× 254mm kanón (2×2)
14× 190mm kanón (14×1)
14× 76mm kanón (14×1)
4× 57mm kanón (4×1)
2× 457mm torpédomet
Pancíř76mm paluba
až 178mm boky
252mm velitelská věž

Třída Swiftsure byla předposlední třída predreadnoughtů Royal Navy. Skládala se ze dvou jednotek, které byly objednány Chile a později zakoupeny Velkou Británií. Jednalo se o obdobu britských bitevních lodí 2. třídy. Oproti britským bitevním lodím byly menší, měly menší výtlak, lekčí konstrukci se slabším pancéřováním a výrazně slabší hlavní výzbroj. Naopak nesla silnou sekundární baterii a dosahovala vyšší rychlosti.[1] Ve službě byly v letech 1904–1917. Účastnily se první světové války. Zatímco Triumph byla ve válce potopena, její sesterská loď Swiftsure byla na počátku 20. let 20. století sešrotována.

Dvě bitevní lodě této třídy byly rozestavěny pro Chile jako třída Libertad. Jejich konstruktérem byl Sir Edward Reed.[2] Pro chilské námořnictvo představovaly protiváhu pancéřových křižníků třídy Moreno (italská třída Giuseppe Garibaldi), v té době stavěných italskou loděnicí Ansaldo pro argentinské námořnictvo. Když oba argentinské křižníky odkoupilo Japonsko (zařadilo je do služby jako Kasuga a Nisšin), také Chile své lodě nabídlo k prodeji.[3] Následně je 3. prosince 1903 odkoupila britská vláda, aby tak zabránila jejich možnému prodeji Rusku.[1] Celkem byly v letech 1902–1904 postaveny dvě bitevní lodě této třídy, pojmenované Swiftsure (ex Constitución) a Triumph (ex Libertad).[2]

Jednotky třídy Swiftsure:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Swiftsure (ex Constitución) Armstrong, Elswick 26. února 1902 12. ledna 1903 červen 1904 Vyřazena 1917. Sešrotována 1920.
Triumph (ex Libertad) Vickers, Barrow-in-Furness 26. února 1902 15. ledna 1903 červen 1904 Dne 25. května 1915 potopena německou ponorkou SM U 21.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Schéma výzbroje a pancéřování.

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 254mm kanóny ve dvouhlavňových věžích. Pro bitevní lodě té doby obvyklé 305mm kanóny třída Swiftsure vůbec nenesla. Sekundární výzbroj představovalo čtrnáct kasematových 190mm kanónů. Lehkou výzbroj tvořilo čtrnáct 76 kanónů, čtyři 57mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Yarrow a dva parní stroje p výkonu 12 500 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů.[1]

Swiftsure při výcviku dělostřelby

Obě bitevní lodě byly nasazeny v první světové válce. Na jejím počátku byly součástí britského Východního loďstva.[4] Bitevní loď Triumph se v bitvě o Čching-tao podílela na dobytí německé hlavní námořní základny v Asii. Obě lodi byly v roce 1915 nasazeny v Dardanelské kampani, přičemž zde jedna byla potopena. Dne 25. května 1915 Triumph v ústí Dardanel zasáhlo torpédo z německé ponorky SM U 21. Po 12 minutách se loď položila na bok a za dalších 21 minut potopila. Zahynulo 73 mužů.[5] Bitevní loď Swiftsure od roku 1916 pokračovala ve službě v Atlantiku. V dubnu 1917 byla vyřazena a do února 1918 sloužila jako plovoucí kasárna. Roku 1920 byla prodána k sešrotování.[2]

  1. a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 39. (anglicky) 
  2. a b c MILFORD, Darren. Swiftsure Class Battleship [online]. Worldwar1.co.uk [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 35. [Dále jen Hrbek (2001)]
  4. Hrbek 2001, s. 243.
  5. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 58. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]