Přeskočit na obsah

Třída Siegfried

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Siegfried
SMS Hagen
SMS Hagen
Obecné informace
UživatelNěmecké císařské námořnictvo
Typpobřežní bitevní loď
Lodě6
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Odin
Technické údaje Siegfried[1]
Výtlak3691 t (standardní)
3741 t (plný)
Délka76,4 m
Šířka14,9 m
Ponor5,74 m
Pohon4 kotle
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
2 lodní šrouby
5000 hp
Rychlost14,5 uzlu
Dosah1490 nám. mil při 10 uzlech
Posádka1227
Výzbroj3× 238mm kanón (3×1)
6× 88mm kanón (6×1)
4× 450mm torpédomet
Pancířaž 240mm boky
až 200mm barbety
30mm paluba
80mm velitelská věž

Třída Siegfried byla třída pobřežních bitevních lodí německého císařského námořnictva z konce 19. století. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1890–1916. Všechny byly vyřazeny.[1] Na základě vylepšeného projektu byly postaveny ještě dvě jednotky třídy Odin.

Celkem bylo v letech 1888–1894 postaveno šest jednotek této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Germaniawerft a Kaiserliche Werft KielKielu, AG WeserBrémách a Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu.[1]

Jednotky třídy Siegfried:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Siegfried Germaniawerft 1888 1889 29. dubna 1890 Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, sešrotována.
Beowulf AG Weser 1890 1890 1. dubna 1892 Od roku 1916 cílová loď, vyřazena 1919, sešrotována.
Frithjof AG Weser 1890 1891 23. února 1893 Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, přestavěna na nákladní loď, sešrotována 1930.
Heimdall Kaiserliche Werft Wilhelmshaven 1891 1892 7. dubna 1894 Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, sešrotována.
Hildebrand Kaiserliche Werft Kiel 1890 1892 28. října 1893 Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, při vlečení k sešrotováni ztroskotala na nizozemském pobřeží, sešrotována.
Hagen Kaiserliche Werft Kiel 1891 1893 2. října 1894 Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, sešrotována.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Siegfried v doku

Výzbroj tvořily tři 238mm kanóny umístěné po jednom v barbetách, šest 88mm kanónů a čtyři 450mm torpédomety. Dva hlavní kanóny přitom byly umístěny na přídi vedle sebe. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 5000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,4 uzlu. Dosah byl 1490 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

  1. a b c d e SIEGFRIED coast defence battleships (1890-1894) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]