Třída Siegfried

Třída Siegfried
	SMS Hagen
Obecné informace
Uživatel	Německé císařské námořnictvo
Typ	pobřežní bitevní loď
Lodě	6
Osud	vyřazeny
Nástupce	třída Odin
Technické údaje Siegfried
Výtlak	3691 t (standardní); 3741 t (plný)
Délka	76,4 m
Šířka	14,9 m
Ponor	5,74 m
Pohon	4 kotle; 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí; 2 lodní šrouby; 5000 hp
Rychlost	14,5 uzlu
Dosah	1490 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	1227
Výzbroj	3× 238mm kanón (3×1); 6× 88mm kanón (6×1); 4× 450mm torpédomet
Pancíř	až 240mm boky; až 200mm barbety; 30mm paluba; 80mm velitelská věž

Třída Siegfried byla třída pobřežních bitevních lodí německého císařského námořnictva z konce 19. století. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1890–1916. Všechny byly vyřazeny.^[1] Na základě vylepšeného projektu byly postaveny ještě dvě jednotky třídy Odin.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v letech 1888–1894 postaveno šest jednotek této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Germaniawerft a Kaiserliche Werft Kiel v Kielu, AG Weser v Brémách a Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu.^[1]

Jednotky třídy Siegfried:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Siegfried	Germaniawerft	1888	1889	29. dubna 1890	Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, sešrotována.
Beowulf	AG Weser	1890	1890	1. dubna 1892	Od roku 1916 cílová loď, vyřazena 1919, sešrotována.
Frithjof	AG Weser	1890	1891	23. února 1893	Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, přestavěna na nákladní loď, sešrotována 1930.
Heimdall	Kaiserliche Werft Wilhelmshaven	1891	1892	7. dubna 1894	Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, sešrotována.
Hildebrand	Kaiserliche Werft Kiel	1890	1892	28. října 1893	Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, při vlečení k sešrotováni ztroskotala na nizozemském pobřeží, sešrotována.
Hagen	Kaiserliche Werft Kiel	1891	1893	2. října 1894	Od roku 1916 ubytovací loď, vyřazena 1919, sešrotována.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj tvořily tři 238mm kanóny umístěné po jednom v barbetách, šest 88mm kanónů a čtyři 450mm torpédomety. Dva hlavní kanóny přitom byly umístěny na přídi vedle sebe. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 5000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,4 uzlu. Dosah byl 1490 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]