Přeskočit na obsah

Třída Monmouth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Monmouth
HMS Cumberland
HMS Cumberland
Obecné informace
UživatelVlajka Royal Navy Royal Navy
Typpancéřový křižník
Lodě10
Osud1 ztroskotal
1 potopen
8 vyřazeno
Předchůdcetřída Drake
Nástupcetřída Devonshire
Technické údaje
Výtlak9800 t[1]
Délka134,11 m (mezi svislicemi)
141,27 m (max.)
Šířka20,12 m
Ponor7,62 m
Pohon31 kotlů
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
22 000 ihp
Rychlost23 uzlů
Posádka678
Výzbroj14× 152mm kanón (2×2,10×1)
10× 76mm kanón (10×1)
3× 47mm kanón (3×1)
2× 457mm torpédomet
Pancířpaluba 51 mm
boky 102 mm
velitelská věž 127 mm

Třída Monmouth byla třída pancéřových křižníků Britského královského námořnictva. Jejich hlavním účelem byla ochrana námořního obchodu.[2] Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1903–1921. Devět křižníků se účastnilo první světové války (jeden ztroskotal ještě před jejím začátkem). Ve válce byl jeden potopen. Ostatní byly do roku 1921 prodány do šrotu.

HMS Suffolk

Stavba desetikusové série pancéřových křižníků této třídy byla reakcí na nárůst počtu této kategorie lodí v konkurenčních námořnictvech (zejména ve francouzském námořnictvu[2]). Jejich stavba proběhla v rámci stavebních programů pro roky 1898/1899, 1899/1900 a 1900/1901. Oproti předcházející třídě Drake byly menší, hůře vyzbrojené (vypuštěny byly těžké 234mm kanóny) a slaběji pancéřované. Naopak rychlost zůstala zachována. Vzniklá plavidla měla být levnější, vhodnější pro stavbu ve větších sériích a i díky menší posádce levnější na provoz. Vysloužily si však silnou kritiku kvůli nedostatečné výzbroji, takže mnoha kritiky nebyly považovány za plnohodnotné křižníky první třídy. Deset jednotek bylo postaveno v letech 1899–1904.[1]

Jednotky třídy Monmouth:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Bedford Fairfield, Govan 19. února 1900 31. srpna 1901 11. listopadu 1903 Dne 21. ledna 1910 ztroskotal.
Berwick Beardmore, Dalmuir 19. dubna 1901 20. září 1902 9. prosince 1903 Prodán do šrotu 1920.
Cornwall Pembroke Dockyard 11. března 1901 29. října 1902 1. prosince 1904 Prodán do šrotu 1920.
Cumberland London & Glasgow, Glasgow 19. února 1901 16. prosince 1902 1. prosince 1904 Prodán do šrotu 1921.
Donegal Fairfield, Govan 14. února 1901 4. září 1902 5. listopadu 1903 Prodán do šrotu 1920.
Essex Pembroke Dockyard 1. ledna 1900 29. srpna 1901 22. března 1904 Prodán do šrotu 1921.
Kent Portsmouth Dockyard 12. února 1900 6. března 1901 1. října 1903 Prodán do šrotu 1920.
Lancaster Armstrong, Elswick 4. března 1901 22. března 1902 5. dubna 1904 Prodán do šrotu 1920.
Monmouth London & Glasgow, Glasgow 29. srpna 1899 13. listopadu 1901 2. prosince 1903 Dne 1. listopadu 1914 potopen v bitvě u Coronelu.
Suffolk Portsmouth Dockyard 25. března 1901 15. ledna 1903 21. května 1904 Prodán do šrotu 1920.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Vrak pancéřového křižníku HMS Bedford

Byly to jediné britské pancéřové křižníky mající pouze tři komíny.[2] Jejich hlavní výzbroj tvořilo čtrnáct 152mm kanónů, které byly umístěny ve dvou dvoudělových věžích a v kasematech. Doplňovalo je deset 76mm kanónů, tří 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 31 kotlů Belleville (Berwick a Suffolk měly kotle Niclausse a Cornwall kotle Babcock) a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí, o výkonu 22 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1]

Detail dvoupatrové kasematy křižníku HMS Kent s poškozením z bitvy u Falklandských ostrovů

Bedford ztroskotal dne 21. srpna 1910 v Čínském moři. Zbylé křižníky se účastnily bojů první světové války. Monmouth byl potopen v bitvě u Coronelu dne 1. listopadu 1914, palbou německých křižníků SMS Gneisenau a SMS Nürnberg. Potopil se s celou posádkou 700 mužů.[3]

Kent a Cornwall se účastnily zničení německé východoasijské eskadry admirála Spee v bitvě u Falklandských ostrovů. Kent dále dne 14. března 1915 ve spolupráci s křižníkem HMS Glasgow potopil německý lehký křižník SMS Dresden. Osm lodí první světovou válku přečkalo a skončilo v hutích.

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 70. (anglicky) 
  2. a b c MILFORD, Darren. Monmouth Class Armoured Cruisers [online]. Worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 151. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]