Přeskočit na obsah

Třída Karlsruhe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Karlsruhe
SMS Karlsruhe
SMS Karlsruhe
Obecné informace
UživatelVlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Typlehký křižník
Lodě2
Zahájení stavby1911
Spuštění na vodu1912
Uvedení do služby1914
Osudpotopeny
Předchůdcetřída Magdeburg
Nástupcetřída Graudenz
Technické údaje
Výtlak4900 t (standardní)
6191 t (plný)
Délka139 m (na vodorysce)
142,2 m (max.)
Šířka13,7 m
Ponor4,9 m
Pohon14 kotlů, 2 turbíny
2 lodní šrouby
Rychlost27,8 uzlu
Dosah5000 nám. mil při 12 uzlech
Posádka373
Výzbroj12× 105mm kanón (12×1)
torpédomet
120 min
Pancíř18–60mm boky
20–40mm paluba s 40–60mm konci
50mm štíty děl
100mm velitelská věž

Třída Karlsruhe byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Skládala se ze dvou jednotek, zařazených do služby roku 1914. Oba křižníky byly potopeny za první světové války.

Konstrukčně tato třída navazovala na předchozí třídu Magdeburg. Měla však mírně větší výtlak.[1] V letech 1911–1914 byly postaveny dva křižníky této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Germaniawerft a Howaldtswerke v Kielu.[2]

Jednotky třídy Karlsruhe:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Karlsruhe Germaniawerft 1911 11. listopadu 1912 15. ledna 1914 Dne 4. listopadu 1914 zničen vnitřním výbuchem.
Rostock Howaldtswerke 1911 12. listopadu 1912 5. února 1914 Dne 1. června 1916 potopen v bitvě u Jutska.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
SMS Rostock

Výzbroj lodí představovalo dvanáct 105mm kanónů, obvyklých pro německé lehké křižníky té doby. Doplňovaly je dva 500mm torpédomety. Neseno mohlo být 120 min. Boky lodí kryl až 60mm silný pancéřový pás, který doplňovala až 60mm silná pancéřová paluba. Pancéřování velitelské věže mělo sílu 100 mm a štíty děl poloviční. Pohonný systém tvořilo čtrnáct kotlů Marine a dvě parní turbíny Marině o výkonu 26 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 27,8 uzlu. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]

Karlsruhe při doplňování uhlí v San Juanu

Karlsruhe po vypuknutí první světové války začal napadat námořní dopravu v oblasti Malých Antil. Celkem potopil 17 plavidel s 76 609 GRT.[2] Dne 4. listopadu 1914 se potopil po nečekané vnitřní explozy v 18:30, která zcela zničil příď křižníku.[3] Posádku zachránily dvě německé zásobovací lodě. Do Německa se vrátila na palubě lamače blokády Rio Negro.[2]

Rostock se účastnil dne 24. ledna 1915 bitvy u Dogger Banku. Potopen byl v bitvě u Jutska. Protivníkem byl nejprve těžce poškozen a 1. června 1916 v 5:25 záměrně potopen vlastní posádkou.[4]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62. [Dále jen Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
  2. a b c d e KARLSRUHE light cruisers (1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 162. 
  4. Hynek, Klučina a Škňouřil (1988), s. 301.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]