Třída U 117
| Třída U 117 / UE II | |
|---|---|
 SM U 117 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Kaiserliche Marine Japonské císařské námořnictvo Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 10 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída U 93 |
| Nástupce | třída U 127 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1164 t (na hladině) 1512 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 81,5 m |
| Šířka | 7,4 m |
| Ponor | 4,2 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 2400 bhp + 1200 shp |
| Rychlost | 14,7 uzlu (na hladině) 7 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 9400 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 35 nám. mil při 4,5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 40 |
| Výzbroj | 1× 150mm kanón 4× 500mm torpédomet 12 torpéd 72 min |
| Ostatní | hloubka ponoru 75 metrů |
Třída U 117 (jinak též třída UE II) byla třída ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Ve službě v německém námořnictvu byly v roce 1918. Žádná nebyla za války ztracena. Po válce ponorky v rámci reparací získala Francie, Itálie, Japonsko a Velká Británie.[2] Francie následně jednu ponorku provozovala do roku 1937 a Japonsko další do roku 1922.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Nesly označení projekt 45. Po pěti postavily německé loděnice AG Vulcan Stettin a Blohm & Voss v Hamburku.[2]
Jednotky třídy U 117:[2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| U 117 | AG Vulcan, Hamburg | 1916 | 10. prosince 1917 | březen 1918 | Roku 1918 předána USA, 22. června 1921 potopena jako cvičný cíl při pokusném leteckém bombardování. |
| U 118 | AG Vulcan, Hamburg | 1916 | 23. února 1918 | květen 1918 | Po válce přidělena Francii, při vlečení ztroskotala v Hastingsu, sešrotována. |
| U 119 | AG Vulcan, Hamburg | 1916 | 4. dubna 1918 | červen 1918 | Roku 1919 předána Francii, v listopadu 1918 zařazena jako René Audry, vyřazena 1937, sešrotována.[3] |
| U 120 | AG Vulcan, Hamburg | 1916 | 20. června 1918 | srpen 1918 | Roku 1918 předána Itálii, sešrotována. |
| U 121 | AG Vulcan, Hamburg | 1916 | 20. září 1918 | březen 1919 | Do konce války nebyla zařazena do služby v německém námořnictvu. Předána Francii, 1. července 1921 potopena jako cvičný cíl. |
| U 122 | Blohm & Voss, Hamburg | 1916 | 9. prosince 1917 | květen 1918 | Roku 1918 předána Velké Británii, sešrotována. |
| U 123 | Blohm & Voss, Hamburg | 1916 | 26. ledna 1918 | červenec 1918 | Roku 1918 předána Velké Británii, sešrotována. |
| U 124 | Blohm & Voss, Hamburg | 1916 | 28. března 1918 | červenec 1918 | Dne 13. listopadu 1918 internována ve Švédsku, předána Velké Británii, sešrotována. |
| U 125 | Blohm & Voss, Hamburg | 1916 | 26. května 1918 | září 1918 | Roku 1918 předána Japonsku, v listopadu 1918 zařazena jako O1, vyřazena 1922, sešrotována.[4] |
| U 126 | Blohm & Voss, Hamburg | 1916 | 16. června 1918 | říjen 1918 | Roku 1918 předána Velké Británii, sešrotována. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvoutrupou koncepci.[2] Byly vyzbrojeny jedním 150mm kanónem KL/45 a čtyřmi příďovými 500mm torpédomety se zásobou 12 torpéd. Dále nesly až 72 námořních min, z nichž 30 mohlo být jako rezervních uloženo na palubě. K jejich vypouštění sloužily dvě 1000mm trubice na zádi. Pohonný systém tvořily dva šestiválcové diesely MAN o výkonu 2400 bhp a dva elektromotory SSW o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,7 uzlu na hladině a 7 uzlů pod hladinou. Dosah byl 9400 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 35 námořních mil při rychlosti 4,5 uzlu pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 75 metrů.[1] Ponoření trvalo 30 vteřin.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Ponorka U 117 nesla kromě 150mm kanónu ještě jeden 88mm kanón KL/30. Ponorka U 123 nesla dva 150mm kanóny.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 178. (anglicky)
- ↑ a b c d e U117 submarine cruisers - minelayers (1918) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RENÉ AUDRY minelaying submarine (1918 / 1918) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ "U117" ex-German submarine (O1) (1918 / 1919) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
- WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. 51 s. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída U 117 na Wikimedia Commons - Type UE 2 [online]. Uboat.net [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
