Třída Tonghe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Tonghe
Korveta třídy Tonghe
Korveta třídy Tonghe
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Korejské republiky
Kolumbijské námořnictvo
Typ korveta
Lodě 4
Osud aktivní (2016)
Nástupce třída Pchohang
Technické údaje
Výtlak 1096 t (plný)[1]
Délka 78,1 m
Šířka 9,6 m
Ponor 2,6 m
Pohon CODOG
Rychlost 31 uzlů
Dosah 4000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 10 důstojínků
85 námořníků
Výzbroj 1× 76mm kanón
2× 40mm kanón (1×2)
4× 30mm kanón (2×2)
6× 324mm torpédomet (2×3)
12× hlubinná puma
Sonar PHS-32

Třída Tonghe (korejsky 동해급 초계함) jsou hlídkové korvety námořnictva Korejské republiky. Celá třída je určena především k hlídkování a pobřežní obraně. Celkem byly postaveny čtyři jednotky, které byly do služby přijaty roku 1983. Jihokorejské námořnictvo všechny vyřadilo. Jedno plavidlo bylo následně darováno Kolumbii.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly postaveny čtyři korvety této třídy. Každou přitom postavila jiná loděnice, čímž měly všechny získat nové důležité zkušenosti.[3]

Jednotky třídy Tonghe:[1]

Jméno Loděnice Spuštěna Vstup do služby Status
Donghae (751) Korea Shipbuilding Corporation (nyní Hanjin Heavy Industries), Pusan 1982 10. listopadu 1983 vyřazena
Suwon (752) Korea Takoma Shipyard (nyní Hanjin Heavy Industries), Masan 1982 20. listopadu 1983 vyřazena
Kangreung (753) Hyundai Heavy Industries, Ulsan 1983 30. listopadu 1983 vyřazena
Anyang (755) Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering, Okpo 1983 21. prosince 1983 po vyřazení získána Kolumbií jako ARC Nariño (CM55), aktivní.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

ARC Nariño (CM55)

Korvety byly vybaveny trupovým sonarem Signaal PHS-32, vyhledávacím radarem Raytheon SPS-64, střeleckým radarem Signaal WM-28, oprotronikou Signaal LIOD, bojovým řídícím systémem Signaal SEWACO ZK.[4] Výzbroj tvořil jeden 76mm kanón OTO Melara ve věži na přídi, dále jeden 40mm dvojkanón Bofors a dva 30mm dvojkanóny ve věžích Emerson. Plavidla dále nesla dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety pro torpéda Mk 46 a skluzavky pro 12 hlubinných pum Mk IX.[1] Pohonný systém je koncepce CODOG. Při plavbě ekonomickou rychlostí lodě poháněly dva diesely MTU 12V 956TB82 o výkonu 6260 hp, zatímco v bojové situaci diesely byly vypnuty a korvety poháněla jedna plynová turbína General Electric LM2500 o výkonu 26820 hp.[4] Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 31 uzlů a dosah 4000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Vyřazená korveta Anyang byla darována Kolumbii, která ji provozuje jako ARC Nariño (CM55). Před předáním koncern Thales Group provedl modernizaci bojového řídícího systému a systému řízení palby.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Class Donghae Corvette [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b COLOMBIAN NAVY INSPECTS PCC 755 CORVETTE FROM SOUTH KOREA [online]. Forecast International, rev. 2014-01-23, [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Tonghae / Dong Hae (PCC Patrol Combat Corvette) [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09, [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Tonghae / Dong Hae (PCC Patrol Combat Corvette) - Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09, [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]