Třída South Carolina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída South Carolina
USS South Carolina
USS South Carolina
Obecné informace
UživatelVlajka USA US Navy
Typbitevní loď
LoděSouth Carolina
Michigan
Předchůdcetřída Mississippi
Nástupcetřída Delaware
Technické údaje
Výtlak17 900 t
Délka137,9 m
Šířka24,4 m
Ponor7,5 m
Pohon18 300 kW
Rychlost18,8 uzlu
Dosah5200 nám. mil
Posádka809
Výzbroj(po dokončení):
8× 305 mm (4×2)
22× 76 mm
4× 47 mm, 2× 37 mm
torpédomet
Pancířpaluba 76 mm
boky až 305 mm
velitelská věž 305 mm
čela věží 305 mm

Třída South Carolina byla první postavená třída dreadnoughtů US Navy. Skládala se z jednotek USS South Carolina a USS Michigan.[1] Lodě této třídy byly přechodem od predreadnoughtů se čtyřmi děly hlavní ráže k pokročilejší konstrukci. Projekční práce začaly dříve, než u britské lodi HMS Dreadnought, ta však byla rychleji dokončena a stala předobrazem nové generace válečných lodí, kterým dala i své jméno.[2] V porovnání s Dreadnoughtem byly lodě třídy South Carolina o něco menší, pomalejší a hůře vyzbrojené. Konstrukčně ještě přímo vycházely z predreadnoughtů. Novinkou ale bylo použití hlavních dělových věží ve dvojicích za sebou, přičemž vnitřní pár byl vyvýšený oproti vnějšímu.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Michigan

South Carolina byla postavena v loděnicích William Cramp & Sons ve FiladelfiiPensylvánii. Kýl lodi byl založen v prosinci 1906, trup byl spuštěn na vodu v červenci 1908 a do služby vstoupil v březnu 1910.

Michigan byl postaven v loděnicích New York Shipbuilding Company v Camdenu v New Jersey. Kýl lodi byl založen v prosinci 1906, trup byl spuštěn na vodu v květnu 1908 a loď vstoupila do služby v lednu 1910.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj tvořilo osm 305mm kanónů ve dvoudělových věžích, umístěných v ose lodi po dvou na přídi a zádi lodi. Sekundární výzbroj se skládala z 22 kanónů ráže 76mm, určených k obraně proti torpédovým člunům. Další třídy amerických bitevních lodí už ale měly účinnější 127mm děla. Hlavňovou výzbroj doplňovaly čtyři 47mm kanóny a dva 37mm kanóny. Dále nesly dva torpédomety.[1]

Typickou siluetu lodí charakterizovala dvojice vysokých komínů a mřížových stožárů. Takto řešené stožáry byly typické právě pro americké bitevní lodi tohoto období. Lodě poháněly parní stroje. Mohly dosáhnout rychlosti 18,8 uzlu, což ale bylo poměrně málo.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

South CarolinaMichigan byly nasazeny při americké okupaci přístavu Veracruz v roce 1914.[3] V době první světové války byly v aktivní službě, ovšem spíše v druhé linii, při výcviku a doprovodu konvojů. Ke konci své služby sloužily zejména k výcviku. South Carolina byla vyřazena ze služby v prosinci 1921 a později sešrotována. Michigan byl vyřazen v roce 1922 a o dva roky později sešrotován. Vyřazení obou lodí bylo v souladu s Washingtonskou smlouvou.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c South Carolina Class (Battleships # 26 & 27, later BB-26 and BB-27), 1906 Building Programs [online]. NAVAL HISTORICAL CENTER, rev. 2001-02-26 [cit. 2009-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-24. (anglicky) 
  2. South Carolina class battleships [online]. [cit. 2009-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b USS Michigan (Battleship # 27, later BB-27), 1910-1924 [online]. NAVAL HISTORICAL CENTER, rev. 2001-02-13 [cit. 2009-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-13. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]