Třída Segura
| Třída Segura | |
|---|---|
 Tajo (M-36) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Španělské námořnictvo |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 6 |
| Zahájení stavby | 1995–2001 |
| Spuštění na vodu | 1997–2004 |
| Uvedení do služby | 1999–2005 |
| Osud | aktivní (2023) |
| Předchůdce | třída Guadalate |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 520 t (standardní) 570 t (plný) |
| Délka | 54 m |
| Šířka | 10,7 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 14 uzlů |
| Posádka | 33 |
| Výzbroj | 1× 20mm kanón |
| Sonar | SQQ-32 |
Třída Segura je třída pobřežních minolovek španělského námořnictva. Plavidla jsou variantou britské třídy Sandown. Jejich hlavním úkolem je zabezpečení přístupů k přístavům, námořním základnám a pobřežních námořních tras.[1] Postaveno bylo celkem šest jednotek této třídy. Ve službě jsou od roku 1999.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Šest minolovek této třídy postavila španělská společnost E.N. Bazán (pozdější IZAR) v loděnici ve Cartageně. Stavba prototypu byla zahájena roku 1995. Do služby byly přijaty v letech 1999-2005.
Jednotky třídy Segura:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Segura (M-31) | 3. května 1995 | 25. července 1997 | 27. dubna 1999 | aktivní |
| Sella (M-32) | 15. července 1996 | 6. července 1998 | 28. května 1999 | aktivní |
| Tambre (M-33) | 22. července 1997 | 5. března 1999 | 18. února 2000 | aktivní |
| Turia (M-34) | 20. července 1998 | 22. listopadu 1999 | 16. října 2000 | aktivní |
| Duero (M-35) | 11. listopadu 1999 | 28. dubna 2003 | 5. července 2004 | aktivní |
| Tajo (M-36) | 27. února 2001 | 10. června 2004 | 10. ledna 2005 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Minolovky dokáží likvidovat miny usazené na dně do hloubky 200 metrů a ukotvené miny do hloubky 300 metrů. Jejich trup je zhotoven ze sklolaminátu a dalších nemagnetických materiálů a je vysoce odolný vůči podmořským výbuchům. K vyhledání a klasifikaci min slouží palubní sonar s měnitelnou hloubkou ponoru typu SQQ-32. K likvidaci min slouží dva dálkově ovládané podvodní vozidly Gayrobot Pluto plus, které jsou později doplněny dálkově ovládanými ponornými prostředky Kongsberg Minesniper. Na zádi je pracovní paluba s uzavřeným hangárem a dvěma jeřáby, sloužícími pro operace dálkově ovládaných prostředků pro likvidaci min a žabích mužů se dvěma čluny RHIB. Potápěči přitom mohou využít i palubní dekompresní komoru. Hlavní výzbroj tvoří 20mm kanón Oerlikon GAM-B01, který slouží také k likvidaci min, plujících po hladině. Pohonný systém tvoří dva diesely Bazan-MTU 6V 396 TB83 s výkonem po 560 kW a tichý elektrický pohon používaný při minolovu. Dva nezávislé lodní šrouby typu Voith-Schneider doplňují dva pomocné manévrovací šrouby v přídi. Nejvyšší rychlost dosahuje 14 uzlů, miny jsou hledány při 7 uzlech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Segura na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.