Třída Presidente Errázuriz
| Třída Presidente Errázuriz | |
|---|---|
 Presidente Pinto | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Chilské námořnictvo |
| Typ | chráněný křižník |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Nástupce | Blanco Encalada |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2047 t (standardní)[1] |
| Délka | 81,79 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 10,9 m |
| Ponor | 4,39 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 parní stroje, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 18,3 uzlu |
| Posádka | 170 |
| Výzbroj | 4× 150mm kanón (4×1) 2× 120mm kanón (2×1) 4× 57mm kanón (4×1) 3× 356mm torpédomet (3×1) |
| Pancíř | boky a paluba 25–60 mm štíty děl 90 mm velitelská věž 50 mm |
Třída Presidente Errázuriz byla třída chráněných křižníků chilského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1892–1930.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Dva křižníky této třídy postavila francouzská loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée shipyard v La Seyne. Do služby byly přijaty roku 1892.[2]
Jednotky třídy Presidente Errázuriz:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Dodání | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Presidente Errázuriz | 1889 | 21. června 1890 | 1892 | Od roku 1919 cvičná loď. Vyřazen 1930. |
| Presidente Pinto | 1889 | 4. září 1890 | 1892 | Vyřazen 1910. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Trup byl opatřen klounem. Hlavní výzbroj tvořily čtyři 150mm kanóny umístěné na sponsonech na bocích trupu a dále dva 120mm kanóny umístěné po jednom na přídi a na zádi v ose trupu. Všechny kanóny byly systému Canet. Oba stožáry byly osazeny marsy s celkem čtyřmi 57mm kanóny Hotchkiss. Neseny byly rovněž tři 356mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři cylindrické kotle a dva parní stroje o výkonu 5400 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,3 uzlu.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Roku 1908 byly na křižníku Presidente Errázuriz instalovány nové vodotrubní kotle Belleville. Ze stěžňů byly odstraněny bojové plošiny. Novou výzbroj tvořily čtyři 152mm kanóny Armstrong a dva 120mm kanóny Canet.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 411. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Presidente Errázuriz na Wikimedia Commons
