Třída Kondor
| Projekt 89 Třída Kondor I / Projekt 89.1 Třída Kondor II / Projekt 89.2 | |
|---|---|
 Minolovka třídy Kondor II | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Volksmarine Německé námořnictvo Indonéské námořnictvo Uruguayské námořnictvo Lotyšské námořnictvo Ozbrojené síly Malty Kapverdy Tuniské námořnictvo |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 1 (Projekt 89) 19 (Projekt 89.1) 32 (Projekt 89.2) |
| Osud | aktivní (2015) |
| Předchůdce | třída Krake |
| Technické údaje třídy Kondor I | |
| Výtlak | 339 t (standardní) 361 t (plný)[1] |
| Délka | 52 m |
| Šířka | 7,12 m |
| Ponor | 2,4 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 2000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 24 |
| Výzbroj | 2× 25mm kanón |
| Technické údaje třídy Kondor II | |
| Výtlak | 414 t (standardní) 479 t (plný)[2] |
| Délka | 56,7 m |
| Šířka | 7,7 m |
| Ponor | 2,7 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 2000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 30 |
| Výzbroj | 6× 25mm kanón |
| Radar | TSR-33 |
Třída Kondor (jinak též Projekt 89) je třída pobřežních minolovek východoněmeckého lidového námořnictva. Celkem bylo postaveno 52 jednotek této třídy, která se dělila do tří podtříd.[3] Po zániku NDR plavidla převzalo německé námořnictvo, které je brzy jako nadbytečné prodalo do zahraničí. Zatímco plavidla třídy Kondor I získala Malta (3 ks), Tunisko (5 ks) a Kapverdy (1), tak verzi Kondor II získala Uruguay (4 ks), Indonésie (9 ks) a Lotyšsko (2 ks).[4] Během služby byla některá plavidla využita k novým úkolům, například k výcviku, ke zkouškám, anebo hlídkování.
Podle upraveného projektu minolovek třídy Kondor byla postavena ještě jedna výzkumná loď (Projekt 136) a jedna státní jachta (Projekt 131).
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Minolovky třídy Kondor postavila východoněmecká loděnice VEB Peenewerft ve Volehošti. Prototypem třídy byla minolovka V32, na kterou navázala stavba 19 jednotek zvětšené verze Kondor I. V letech 1971-1978 pak bylo postaveno dalších 24 minolovek verze Kondor II.[4]
Jednotky třídy Kondor I:[3]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Greifswald | |||
| Bergen | |||
| Anklam | |||
| Ueckermünde | prodána na Maltu, vyřazena | ||
| Demmin | |||
| Malchin | |||
| Altentreptow | |||
| Pasewalk | prodána na Maltu, vyřazena | ||
| Tamplin | |||
| Neustrelitz | |||
| Vitte | |||
| Zingst | |||
| Prerow | |||
| Graal-Müritz | |||
| Kühlungsborn | 1970 | 3. června 1970 | dne 28. září 1998 zařazen do kapverdského námořnictva jako Vigilante (P521), aktivní.[5] |
| Ahrenshoop | |||
| Kirchdorf | |||
| Boltenhagen | prodána na Maltu, vyřazena | ||
| Klütz |
Jednotky třídy Kondor II:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Riesa (M?, ex 322) | 1972 | 3. února 1973 | 1991 prodána do Uruguaye jako Temerario (31). Aktivní.[2] |
| Eilenburg (M2674, ex 344) | 1991 prodána do Uruguaye jako Valiente (32). Dne 3. srpna 2000 se potopila po srážce s obchodní lodí.[6] | ||
| Bernau (M2673, ex 343) | 1972 | 1. února 1972 | 1991 prodána do Uruguaye jako Fortuna (33). Vyřazen 24. dubna 2014.[2] |
| Eisleben (M2671, ex 312) | 1973 | 24. května 1973 | 1991 prodána do Uruguaye jako Audaz (34). Aktivní.[2] |
| Kamentz (M?, ex ?) | 24. července 1971 | 1994 prodána do Lotyšska jako Viesturs (01). Vyřazen 2008.[2] | |
| Robel (M?, ex ?) | 1. prosince 1971 | 1994 prodána do Lotyšska jako Imanta (02). Vyřazen 2008.[2] | |
| Grossenheim (M?, ex ?) | 1971 | Od 22. dubna 1993 provozován indonéským námořnictvem jako Pulau Rote (721) a později byl upraven jako hydrografická loď, vyřazena 28. srpna 2019.[2] | |
| Rettstedt (M?, ex ?) | 1973 | Prodána do Indonésie jako Pulau Raas (722). Aktivní.[2] | |
| Pritzwallk (M?, ex ?) | 1971 | Od 22. dubna 1993 provozován indonéským námořnictvem jako Pulau Romang (723) a později byl upraven jako hydrografická loď, vyřazena 6. února 2024.[2] | |
| Bitterfeld (M?, ex ?) | 1972 | Krátce zařazena do německého námořnictva,[3] prodána do Indonésie jako Pulau Rimau (724). Aktivní.[2] | |
| Zerbstu (M?, ex ?) | Prodána do Indonésie jako Pulau Rondo (725) a později byl upraven jako hlídková loď Kelabang (826). Aktivní. | ||
| Oranienburg (M?, ex ?) | 1972 | Prodána do Indonésie jako Pulau Rusa (726). Aktivní.[2] | |
| Jüteborg (M?, ex ?) | 1972 | Prodána do Indonésie jako Pulau Rangsang (727). Aktivní.[2] | |
| Sömmerda (M?, ex ?) | Krátce zařazena do německého námořnictva,[3] prodána do Indonésie jako Pulau Raibu (728) a později byl upraven jako hlídková loď Kala Hitam (828). Aktivní. | ||
| Grimma (M?, ex ?) | 1973 | Od 22. dubna 1993 provozován indonéským námořnictvem jako Pulau Rempang (729) a později byl upraven jako hydrografická loď, vyřazena 15. října 2021.[2] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Projekt 89 (Prototyp)[editovat | editovat zdroj]
Minolovka V32 měla výtlak 266 tun a rozměry 47,2 x 7,8 x 2,4 m. Posádku tvořilo 18 mužů. Výzbroj tvořily dva 25mm kanóny. Pohonný systém tvořily dva diesely. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[3]
Projekt 89.1 (Kondor I)[editovat | editovat zdroj]
Minolovka podtřídy Kondor I má standardní výtlak 339 tun a prodloužený trup. Posádku tvoří 24 mužů. Výzbroj tvoří dva 25mm kanóny. Pohonný systém tvoří dva diesely Kolomna Type 40DM s celkovým výkonem 4000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Maximální rychlost stoupla na 20 uzlů.[3] Dosah je 2000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Projekt 89.2 (Kondor II)[editovat | editovat zdroj]
Minolovka podtřídy Kondor II má standardní výtlak 414 tun. Nese navigační radar TSR-33. Posádku tvoří 30 mužů. Je vyzbrojena šesti 23mm kanóny.[3] Pohonný systém tvoří dva diesely o výkonu 2983 kW, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 21 uzlů.[4] Dosah je 2000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[2]
Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]
- Indonésie – V letech 1992-1993 indonéské námořnictvo převzalo devět jednotek třídy Kondor II. Do služby vstoupily 22. října 1993. Jsou v aktivní službě.
- Lotyšsko – V roce 1994 lotyšské námořnictvo získalo dvě minolovky třídy Kondor II.[7] Zařadilo je jako Viesturs (01) a Imanta (02). Obě již byly vyřazeny.[2]
- Malta – Země v 90. letech z německých přebytků získala tři minolovky, označené P29, P30 a P31. Všechny již byly vyřazeny.[1]
- Uruguay - Dne 18. listopadu 1990 převzalo uruguayské námořnictvo čtyři minolovky třídy Kondor II. Ty byly odzbrojeny, ale zůstalo jim minolovné vybavení. Nasazeny byly zejména k hlídkování. Přezbrojeny byly 40mm kanónem.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Class Kondor I Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Class Condor II Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 198.
- ↑ a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 188.
- ↑ a b MSC P521 Vigilante Kondor I (Coastal Minesweeper) [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MSC 32 Valiente Kondor II (Coastal Minesweeper) [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ [Pejčoch, 2008, s. 199.]
- ↑ CORDESMAN, Anthony H. A Tragedy of Arms: Military and Security Developments in the Maghreb. [s.l.]: Praeger Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0275969363. S. 269.
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 432.[Pejčoch (2008)]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Kondor na Wikimedia Commons
