Třída Chaj-lung
| Třída Chaj-lung | |
|---|---|
 Chaj-lung (SS-793) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Námořnictvo Čínské republiky |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2021) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2 375 t (vynořená) 2 660 t (ponořená) |
| Délka | 66,9 m |
| Šířka | 8,4 m |
| Ponor | 6,7 m |
| Pohon | 3× diesel, 1× elektromotor |
| Rychlost | 11 uzlů (vynořená) 20 uzlů (ponořená) |
| Dosah | 10 000 nám. mil (18 500 km) při rychlosti 9 uzlů (17 km/h) |
| Posádka | 67 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 6× 533mm torpédomet 28× torpédo / raketa |
Třída Chaj-lung je třída dieselelektrických ponorek Námořnictva Čínské republiky. Jedná se o modifikaci nizozemské třídy Zwaardvis. Mezi lety 1982–1988 byly v Nizozemsku postaveny dvě jednotky této třídy. Jsou stále v aktivní službě. Jsou to první moderní válečné lodě, které Tchaj-wan získal od svého vzniku. Stalo se tak i přes silný odpor diplomacie ČLR, které se alespoň podařilo zabránit dodání dalších čtyř ponorek stejného typu.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Stavba obou ponorek, pojmenovaných Chaj-lung a Chaj-chu, byla v Nizozemsku objednána v roce 1981. Tchaj-wan měl přitom zájem ještě o stavbu dalších čtyř jednotek, nizozemská vláda však kontrakt z diplomatických důvodů zamítla. Kýl obou ponorek byl založen v prosinci 1982 v rotterdamské loděnici Rotterdamsche Droogdok Maatschappij (RDM). Obě lodi byly v roce 1986 spuštěny na vodu. Dokončené ponorky byly na Tchaj-wan přepraveny na palubě dokových lodí. Chaj-lung vstoupila do operační služby 9. října 1987, zatímco Chaj-chu 9. dubna 1988.[2]
Jednotky třídy Chaj-lung:[3]
| Jméno | Spuštěna | Dodání | Status |
|---|---|---|---|
| Chaj-lung (SS-793) | 4. října 1986 | 9. října 1987 | aktivní |
| Chaj-chu (SS-794) | 20. prosince 1986 | 4. července 1988 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj lodí tvoří šest 533mm torpédometů. Z nich mohla být dlouho odpalována pouze torpéda. V roce 2008 však Tchaj-wan získal americkou dodávku protilodních střel UGM-84L Harpoon Block II určených pro ponorky (zřejmě v reakci ruskou na dodávku moderních protilodních střel P-270 Moskit Číně).[4] Pohonný systém tvoří tři diesely Bronswerk/Stork-Werkspoor RUB 215x12 a jeden elektromotor. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost na hladině je 11 uzlů, zatímco pod hladinou až 20 uzlů. Dosah je 10 000 nám. mil při 9 uzlech. Ponorky se mohou ponořit do hloubky až 300 metrů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 343.
- ↑ Hai Lung [Sea Dragon]-class [Zwaardvis] Submarine [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-06-20 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Class Hai Lung Submarine [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-03. (anglicky)
- ↑ Hai Lung [Sea Dragon]-class [Zwaardvis] Submarine [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-06-20 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Chaj-lung na Wikimedia Commons
