Třída D (1908)

Třída D
	HMS D1
Obecné informace
Uživatel	Britské královské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	8
Zahájení stavby	1907–1910
Spuštění na vodu	1908–1911
Uvedení do služby	1909–1912
Osud	4 ztraceny; 4 vyřazeny
Předchůdce	třída C
Nástupce	třída E
Technické údaje D1
Výtlak	483 t (na hladině); 595 t (pod hladinou)
Délka	49,7 m
Šířka	6,2 m
Ponor	3,2 m
Pohon	2 diesely, 2 elektromotory; 2 lodní šrouby
Rychlost	14 uzlů (na hladině); 9 uzlů (pod hladinou)
Dosah	2500 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
Posádka	25
Výzbroj	3× 457mm torpédomet (6 torpéd)
Ostatní	operační hloubka ponoru 30 m

Třída D byla třída ponorek britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1909–1912.^[1] Ve světové válce byly čtyři ztraceny. Ostatní byly vyřazeny. Byly to první britské ponorky poháněné vznětovými motory.^[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo postaveno osm ponorek této třídy. Oproti předcházejícím britským třídám byly výrazně větší, s vyššími výkony a větším dosahem. Šest jich postavila britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness a dvě loděnice Chatham Dockyard ve městě Chatham v hrabství Kent. Do služby byly přijaty v letech 1909–1912.^[1]

Jednotky třídy D:

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámky
D1	Vickers	1907	16. května 1908	září 1909	Dne 23. října 1918 potopena jako cvičný cíl.
D2	Vickers	1909	22. května 1910	březen 1911	Dne 25. listopadu 1914 v ústí Emže potopena německými hlídkovými čluny.
D3	Vickers	1910	17. října 1910	srpen 1911	Dne 15. března 1918 v Lamašském průlivu omylem potopena francouzskou vzducholodí.
D4	Vickers	1910	27. května 1911	listopad 1911	Prodána do šrotu 1921.
D5	Vickers	1910	28. srpna 1911	leden 1912	Dne 3. listopadu 1914 v Severním moři potopena minou.
D6	Vickers	1910	23. října 1911	duben 1912	Dne 26. června 1918 u pobřeží Severního Irska potopena německou ponorkou SM UB 73.
D7	Chatham Dockyard	1910	14. ledna 1911	prosinec 1911	Prodána do šrotu 1921.
D8	Chatham Dockyard	1910	23. září 1911	březen 1912	Prodána do šrotu 1921.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Ponorky nesly dva příďové a jeden záďový 457mm torpédomet s celkovou zásobou šesti torpéd. Jediná ponorka D4 nesla ještě jeden 76mm kanón. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 1200 hp a dva elektromotory o výkonu 550 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala čtrnáct uzlů na hladině a devět uzlů pod hladinou. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti deset uzlu na hladině.^[2] Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c "D" submarines (D1) (8, 1909 - 1912) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 87. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída D na Wikimedia Commons

[nav-1] "D" submarines (D1) (8, 1909 - 1912) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (anglicky)

[con-2] GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 87. (anglicky)

[1]

[2]