Třída Comandanti Medaglie d'Oro
| Třída Comandanti Medaglie d'Oro | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Italské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 24 |
| Osud | stavba zrušena |
| Předchůdce | třída Soldati |
| Nástupce | třída Impetuoso |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2100 t (standardní) 2900 (plný) |
| Délka | 120,7 m |
| Šířka | 12,3 m |
| Ponor | 3,6 m |
| Pohon | 3 kotle, 2 turbíny |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Posádka | 272 |
| Výzbroj | 4× 135mm kanón (4×1) 12× 37mm kanón (12×1) 6× 533mm torpédomet (2×3) |
Třída Comandanti Medaglie d'Oro byla třída torpédoborců italského námořnictva rozestavěná za druhé světové války. Plánováno bylo postavení 24 jednotek, ani jedna však nebyla nikdy spuštěna na vodu.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plánována byla stavba 24 jednotek této třídy. Do stavby byly zapojeny čtyři loděnice – O.T.O. v Livornu, C.R.D.A. v Monfalcone, C.N.R. v Anconě a Cantieri del Tirreno v Riva Trigoso.[1] Kýl první jednotky byl založen roku 1943. Několik dalších následovalo, avšak ani jedna loď nebyla spuštěna na vodu, natož dokončena.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Oproti předchozí třídě Soldati byla tato plavidla výrazně větší. Výzbroj tvořily čtyři dvouúčelové 135mm kanóny v jednodělových věžích, dvanáct 37mm protiletadlových kanónů a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Plánovaná nejvyšší rychlost byla 35 uzlů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOSOUR, Ladislav. CLASS COMANDANTI MEDAGLIE D'ORO [online]. Warships of the World War II [cit. 2013-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.