Přeskočit na obsah

Třída Almirante Williams

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Almirante Williams
Almirante Riveros (18)
Almirante Riveros (18)
Obecné informace
UživatelChilské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Serrano
Technické údaje
Výtlak2730 t (standardní)
3300 t (plný)
Délka122,5 m
Šířka13,1 m
Ponor4 m
Pohon2 převodové turbíny, 2 kotle
Rychlost34,5 uzlu
Posádka266
Výzbroj4× 102mm kanón (4×1)
6× 40mm kanón (6×1)
5× 533mm torpédomet (1×5)
Squid (2×1)

Třída Almirante Williams byly torpédoborce chilského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ze služby byly vyřazeny.

Stavba dvou torpédoborců této třídy byla objednána v květnu 1955 u britské loděnice Vickers-Armstrongs v Barrow-in-Furness. Stavba proběhla v letech 1956–1960.[1]

Jednotky třídy Almirante Williams:[2]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Almirante Riveros (18) 20. června 1956 12. prosince 1958 31. prosince 1960 Vyřazen 1995, potopen jako cvičný cíl.
Almirante Williams (19) 12. dubna 1957 5. května 1958 26. března 1960 Vyřazen 1996, potopen jako cvičný cíl.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Almirante Williams (19)

Po dokončení byla plavidla vyzbrojena čtyřmi 102mm kanóny v jednodělových věžích, šesti 40mm kanóny, pětihlavňovým 533mm torpédometem a dvěma salvovými vrhači hlubinných pum Squid. Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o celkovém výkonu 54 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34,5 uzlu.[3]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]
Almirante Riveros (18) v roce 1962

V roce 1964 byly demontovány dva 40mm kanóny a na jejich místa byla instalována dvě čtyřnásobná odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Sea Cat s naváděcím systémem N-4.[1]

V 70. letech oba torpédoborce ve Velké Británii prošly rozsáhlou modernizací – Almirante Riveros v letech 1973–1975 a Almirante Williams v letech 1971–1974. Elektroniku po modernizaci tvořily vyhledávací radar Plessey AWS-1, navigační radar Decca 629, radary Marconi SNW-10, SWW-20. SGR-102 a SNG-20 a dále sonar type 164B. Dosavadní 533mm torpédomety nahradily čtyři protilodní střely Exocet a protiponorková výzbroj byla zesílena o dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety.[3]

  1. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 197. [Dále jen Pejčoch, Novák a Hájek (1994)]
  2. Class Almirante Williams Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-20. (anglicky) 
  3. a b Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 198.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 223. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]