Třída Almirante Williams
| Třída Almirante Williams | |
|---|---|
 Almirante Riveros (18) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Chilské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Serrano |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2730 t (standardní) 3300 t (plný) |
| Délka | 122,5 m |
| Šířka | 13,1 m |
| Ponor | 4 m |
| Pohon | 2 převodové turbíny, 2 kotle |
| Rychlost | 34,5 uzlu |
| Posádka | 266 |
| Výzbroj | 4× 102mm kanón (4×1) 6× 40mm kanón (6×1) 5× 533mm torpédomet (1×5) 2× Squid (2×1) |
Třída Almirante Williams byly torpédoborce chilského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ze služby byly vyřazeny.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Stavba dvou torpédoborců této třídy byla objednána v květnu 1955 u britské loděnice Vickers-Armstrongs v Barrow-in-Furness. Stavba proběhla v letech 1956–1960.[1]
Jednotky třídy Almirante Williams:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Almirante Riveros (18) | 20. června 1956 | 12. prosince 1958 | 31. prosince 1960 | Vyřazen 1995, potopen jako cvičný cíl. |
| Almirante Williams (19) | 12. dubna 1957 | 5. května 1958 | 26. března 1960 | Vyřazen 1996, potopen jako cvičný cíl. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Po dokončení byla plavidla vyzbrojena čtyřmi 102mm kanóny v jednodělových věžích, šesti 40mm kanóny, pětihlavňovým 533mm torpédometem a dvěma salvovými vrhači hlubinných pum Squid. Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o celkovém výkonu 54 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34,5 uzlu.[3]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
_in_1962.jpg)
V roce 1964 byly demontovány dva 40mm kanóny a na jejich místa byla instalována dvě čtyřnásobná odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Sea Cat s naváděcím systémem N-4.[1]
V 70. letech oba torpédoborce ve Velké Británii prošly rozsáhlou modernizací – Almirante Riveros v letech 1973–1975 a Almirante Williams v letech 1971–1974. Elektroniku po modernizaci tvořily vyhledávací radar Plessey AWS-1, navigační radar Decca 629, radary Marconi SNW-10, SWW-20. SGR-102 a SNG-20 a dále sonar type 164B. Dosavadní 533mm torpédomety nahradily čtyři protilodní střely Exocet a protiponorková výzbroj byla zesílena o dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 197.[Dále jen Pejčoch, Novák a Hájek (1994)]
- ↑ Class Almirante Williams Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-20. (anglicky)
- ↑ a b Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 198.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 223.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Almirante Williams na Wikimedia Commons
