Třída Al Manama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Al Manama
Obecné informace
Uživatelvlajka Bahrajnské královské námořnictvo
Typkorveta
Lodě2
Osudaktivní (2018)
Technické údaje
Výtlak532 t (standardní)
632 t (plný)
Délka63 m
Šířka9,3 m
Ponor2,9 m
Pohon4 diesely MTU
Rychlost32 uzlů
Posádka43
Výzbroj1× 76mm kanón
2× 40mm DARDO (1×2)
2× 20mm kanón (2×1)
MM.40 Exocet (2×2)
Letadlavrtulník

Třída Al Manama je třída víceúčelových korvet bahrajnského královského námořnictva. Jedná se o malá, ale silně vyzbrojená plavidla. Třídu tvoří dvě jednotky postavené německou loděnicí Lürssen jako typ FPB 62 (číslo označuje délku trupu).[1] Obě jsou stále v aktivní službě.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V loděnicích Lürssen byly postaveny dvě jednotky této třídy, pojmenované Al Manama (50) a Al Muharraq (51). Obě byly do služby zařazeny v letech 19871988.[3]

Jednotky třídy Al Manama:

Jméno Vstup do služby Osud
Al Manama (50) 3. února 1988 aktivní
Al Muharraq (51) 3. února 1988 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Trup plavidel je vyroben z oceli, nástavby jsou z hliníkové slitiny. Plavidla nesou vyhledávací radar Sea Giraffe 50HC, navigační radar Decca 1226, radar pro řízení palby 9LV 331 a vrhače klamných cílů Dagaie.[1] Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Compact v dělové věži na přídi, 40mm dvojkanón obranného systému DARDO na zádi a dva 20mm kanóny (některé prameny uvádí dva 12,7mm kulomety).[4] Údernou výzbroj tvoří dva dvojnásobné vypouštěcí kontejnery pro protilodní střely MM.40 Exocet.[2] Korvety jsou na zádi vybaveny přistávací plochou a hangárem, umožňujícím operace jednoho vrtulníku MBB Bo 105. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 20V 538 TB92. Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Roku 2015 byla u evropské společnosti Leonardo objednána modernizace obou plavidel. Mimo jiné se jedná o systémy řízená palby a zajištění výcviku a údržby. První modernizované plavidlo námořnictvo převzalo v lednu a druhé v listopadu 2018.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 147. 
  2. a b World Navies Today: Bahrain [online]. Hazegray.org [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 379. 
  4. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 27. 
  5. Bahrain receives second upgraded Al Manama-class vessel [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-11-16 [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]