Suspendování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Suspenze (právo))
Jump to navigation Jump to search

Suspenze (suspendování) je v právu forma trestu, jímž je na určitou či neurčitou dobu odňato určité privilegium nebo je někdo zatímně zproštěn úřadu nebo výkonu určitého práva. Typickou suspenzí je např. odebrání řidičského oprávnění.

Suspenze v mezinárodním a evropském právu[editovat | editovat zdroj]

Suspendací v evropském a mezinárodním právu se zpravidla rozumí pozastavení výkonu (některých) práv člena určité mezinárodní organizace. Takovouto suspendaci upravuje např. čl. 7 Smlouvy o Evropské unii či čl. VI. Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj.

Suspenze v církevním právu[editovat | editovat zdroj]

V církvích jde o jeden z trestů kanonického práva, kterým se zabraňuje duchovnímu ve výkonu jeho činnosti. Kodex kanonického práva (1983) (kánon 1333-1335) platný pro římskokatolickou církev, stanovuje suspenzi jako zákaz:

  • konat buď všechny, nebo některé úkony moci ze svátosti svěcení;
  • konat buď všechny, nebo některé úkony z moci řízení;
  • výkon všech, nebo některých práv spojených s úřadem.