Sudža
Sudža Суджа | |
---|---|
Pomník Michaila Ščepkina | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°11′29″ s. š., 35°16′14″ v. d. |
Nadmořská výška | 135 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Centrální |
Oblast | Kurská |
Rajón | Sudžanský |
Kurská oblast na mapě Ruska | |
Sudža | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 4 km² |
Počet obyvatel | 4 941 ▼ (2024) |
Etnické složení | Rusové 96,08 % |
Náboženské složení | pravoslavní |
Správa | |
Starosta | Vitalij Vladimirovič Slaščev |
Vznik | 1664 |
Oficiální web | город-суджа |
Telefonní předvolba | (+7) 47143 |
PSČ | 307800 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sudža (rusky Суджа) je město v Kurské oblasti v Ruské federaci, správní středisko Sudžanského rajónu. Žije zde 4 941 obyvatel (2024). Město je klíčovým tranzitním bodem pro zemní plyn proudící z Ruska do Evropy.[1]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Sudža leží na jižním kraji Středoruské vysočiny na stejnojmenné řece, přítoku Pselu v povodí Dněpru.
Od Kursku, správního střediska celé oblasti, je Sudža vzdálena přibližně sto kilometrů na jihozápad. Od hranic s Ukrajinou ji dělí 9 km.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Místo vzniklo v 17. století jako opevněná obchodní osada Slobodské Ukrajiny poblíž tehdejší jižní hranice Ruské říše. Původně se jmenovalo podle řeky Sudžanskaja sloboda.
Městská práva byla Sudže udělena v roce 1664. Na městském plánu z roku 1784 jsou vyznačeny čtyři kostely, z nichž v současnosti existují dva, a zástavba je sevřena mezi meandry řeky Sudži a její přítok, řeku Olšňu. V roce 1911 město získalo napojení na železniční síť.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Za druhé světové války byla Sudža 18. října 1941 obsazena německou armádou a dobyta zpátky 3. března 1943 Voroněžským frontem Rudé armády v rámci třetí bitvy o Charkov.
Rusko-ukrajinská válka
[editovat | editovat zdroj]V průběhu rusko-ukrajinské války byl 4. června 2023 sestřelen nad městem ukrajinský dron.[2] Dne 25. června 2024 bylo město vystaveno ukrajinskému ostřelování.[3] Dne 9. srpna 2024 vojáci z ukrajinského 99. mechanizovaného praporu 61. samostatné brigády oznámili, že Sudža je dobyta a zcela pod kontrolou ukrajinské armády. Starosta Sudže Vitalij Slaščev to dementoval s tím, že město je stále pod ruskou kontrolou a probíhá z něho evakuace obyvatel.[4] Dne 12. srpna ukrajinské jednotky zveřejnily videa natočená v centru města, aby doložily, že město skutečně ovládají Ukrajinci.[5] Dne 14. srpna bylo oznámeno, že nad Sudžou byla získána plná ukrajinská kontrola.[6] Dne 15. srpna vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil ustavení ukrajinské vojenské správy, dohlížející nad udržením pořádku na obsazeném území a poskytováním pomoci civilnímu obyvatelstvu.[7]
Dne 24. srpna 2024 byl umožněno novinářům navštívit obsazenou Sudžu, která byla již dva týdny bez elektřiny, tekoucí vody a mobilního signálu. Ruské obyvatelstvo, které nestačilo uprchnout, se schovávalo po sklepích.[8] Ozbrojené síly Ruské federace pokračovaly v ostřelování a leteckém bombardování Sudži i v dalších týdnech srpna 2024.[9][10]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Pokrovskij chrám (Ochrany Přesvaté Bohorodice)
- Trojický chrám
- Společný hrob ruských vojáků, padlých ve druhé světové válce
- Pomníky osobností
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pjotr Kotelnikov (1809–1879) – ruský matematik a filosof
- Pjotr Lichin (1879–1967) – ruský a sovětský malíř
- Vladimir Ljachov (1919–1990) – sovětský herec
- Nikolaj Lukjančikov (* 1989) – ruský hokejista
- Ivan Romaněnko (1908–1994) – sovětský stíhací pilot, hrdina SSSR (1940)
- Galina Saňková (1904–1981), sovětská novinářská a válečná fotografka
- Leonid Solomatkin (1837–1883) – ruský malíř
- Michail Ščepkin (1788–1863) – ruský herec, v letech 1799–1801 zde studoval
- Ignatij Trofimov (1906–2002) – sovětský architekt a restaurátor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sudscha na německé Wikipedii.
- ↑ "Naše město už neexistuje." Svědectví odhaluje rozsah ukrajinského úderu v Rusku. Aktuálně.cz [online]. 2024-08-08 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ KELLY, Lidla. Russia says shoots down Ukraine-launched drones over Crimea, Kursk. Reuters. 2023-06-05. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Rusko hlásí po ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti několik zraněných. iDNES.cz [online]. 2024-06-25 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Sudža je naše, hlásí Ukrajinci před budovou s logem Gazpromu. www.novinky.cz [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Украинские спецназовцы опубликовали видео, снятые в центре Суджи. Они утверждают, что город перешел под контроль ВСУ. Meduza [online]. [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Главком ВСУ: завершены «поиск и уничтожение противника» в городе Суджа в Курской области. Meduza [online]. [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Ukraine forms military administration in Russia's Kursk Oblast, Syrskyi says. The Kyiv Independent. 2024-08-15. Dostupné online [cit. 2024-08-17]. (anglicky)
- ↑ Nemohla jsem utéct bez kamarádky. Včera zemřela, vypráví žena, která zůstala v Ukrajinci dobyté Sudže. iROZHLAS [online]. 2024-08-24 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Russian forces "wiping out" Kursk Oblast's Sudzha with bombs, Ukrainian general says. The Kyiv Independent [online]. 2024-08-31 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOGDAŃSKA, Katarzyna. Russian bombing of Sudzha: Unprecedented campaign in Kursk region. dailywrap.uk [online]. 2024-09-01 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudža na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (rusky)