Studený Zejf

Šablona:Infobox - sídlo Studený Zejf (něm. Kaltseifen)^[1] je vesnice, která je částí obce Písečná. Nachází se 1 km jihovýchodně od Písečné po toku říčky Bělé.

Historie

Studený Zejf vznikl na frývaldovském panství patřícím vratislavským biskupům roku 1583. Založil jej frývaldovský hetjman Georg Springfeld parcelací biskupského dvora.^[2] Jeho jméno odkazuje na studený potok a na rýžování - v řece Bělé bylo již v 13. století rýžováno zlato.

Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 se Studený Zejf stal osadou Širokého Brodu, avšak roku 1924 přešel k Písečné.^[3]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Studeného Zejfu podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[4]:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	216	235	256	272	289	275	328^{[p 1]}	238	232	191	185	158	148

↑ z toho: 6 Čechoslováků, 316 Němců; 320 řím. kat., 1 evang., 7 bez vyznání

Ve Studeném Zejfu je evidováno 58 adres : 51 číslo popisné (trvalé objekty) a 7 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 47 domů, z toho 41 trvale obydlených.

Zajímavosti

Na území Studeného Zejfu zasahují:

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 504. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 148.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976-977.
↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

[5] z toho: 6 Čechoslováků, 316 Němců; 320 řím. kat., 1 evang., 7 bez vyznání

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.

[2] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.

[3] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 504. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 148.

[4] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976-977.

[Domy-6] Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[5]