Stern (časopis)
| stern | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Datum založení | 1. srpna 1948 |
| Jazyk | Němčina |
| Periodicita | týdeník |
| Země původu |  Německo |
| Sídlo redakce | Hamburk |
| Náklad | 301 000 |
| Klíčové osoby | |
| Majitel | Bertelsmann |
| Vydavatel | Gruner + Jahr |
| Editor | Andreas Petzold a Thomas Osterkorn |
| Odkazy | |
| ISSN | 0039-1239 |
| Web | Oficiální stránky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stern je německý týdeník. Byl založen 1. srpna 1948 a sídlí v Hamburku. Týdeník měl zatím tři loga. Aktuální logo používá od roku 2013. Stern píše o politických a společenských tématech. Od roku 2015 vydává svůj vlastní podcast. Patří k jedněm z nejdůvěryhodnějším mediím v Německu[1]
Šéfredaktoři
[editovat | editovat zdroj]- 1948–1980: Henri Nannen[2]
- 1980–1983: Rolf Gillhausen, Peter Koch and Felix Schmidt[3]
- 1983–1984: Rolf Gillhausen with Peter Scholl-Latour
- 1984–1986: Rolf Winter[4]
- 1986–1989: Heiner Bremer, Michael Jürgs and Klaus Liedtke
- 1989–1990: Michael Jürgs with Herbert Riehl-Heyse
- 1990–1994: Rolf Schmidt-Holtz
- 1994–1998: Werner Funk
- 1999–1999: Michael Maier
- 1999–2013: Thomas Osterkorn and Andreas Petzold
- 2013–2014: Dominik Wichmann
- 2014–2018: Christian Krug
- 2019–2022: Florian Gless and Anna-Beeke Gretemeier
- since 2022: Gregor Peter Schmitz and Anna-Beeke Gretemeier
Historie
[editovat | editovat zdroj]První číslo vyšlo 1. srpna 1948. Prvnímu číslu předcházela potřeba schválení od britské okupační správy, že může časopis vycházet. V roce 1950 byl časopis na týden zakázán kvůli článku o upřednostňování Britů před Němci v okupační zóně.[5] V 60. letech časopis podporoval politiku Willyho Brandta.[6] Týdeník informoval o procesech ve Východním Německu. V roce 1971 týdeník čelil žalobám kvůli sexismu a zobrazování žen jako sexuálních objektů.[7] V roce 1983 Stern vydal sérii článku o denících A. Hitlera, které se ukázaly jako falešné.[8] V roce 1987 se Stern stal kontroverzním, když otiskl fotografii politika Uweho Barschela, který zemřel ve vaně.[9] V čísle 14/2008 vyšel velký článek, který nakonec spustil „Kauzu Lidl“, kde se řešilo právo zaměstnanců na soukromí. [10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nachrichtenquellen mit der größten Vertrauenswürdigkeit 2023. Statista [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Henri Nannen - Biografie WHO'S WHO. whoswho.de [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Magazin-Geschichte: Die braunen Wurzeln des „Stern“. FAZ.NET [online]. 2013-12-19 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Homepage. company.rtl.com [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online.
- ↑ NDR. Richard Gruner: Das große G vom Verlag Gruner + Jahr. www.ndr.de [online]. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BURMESTER, Silke. 70 Jahre „Stern“: Die Tristesse von heute. Die Tageszeitung: taz. 2018-09-19. Dostupné online [cit. 2024-06-19]. ISSN 0931-9085. (německy)
- ↑ "Ausleihdaten aus Bibliotheken als Linked Open Data publizieren und nutzen" Magnus Pfeffer (Hochschule der Medien in Stuttgart). SciVee [online]. 2012-02-10 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ NDR. Vor 40 Jahren: Die "Hitler-Tagebücher" und der "Stern"-Skandal. www.ndr.de [online]. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Der Tod eines Politikers. stern.de [online]. 2019-11-10 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Lidl entschuldigt sich. stern.de [online]. 2008-03-26 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online. (německy)
