Standardní slučovací entalpie

Standardní slučovací entalpie látky je změna entalpie, která doprovází vytvoření 1 molu této látky v jejím standardním stavu z chemických prvků v jejich standardních stavech (obvykle při atmosférickém tlaku a teplotě 25 °C). Značkou standardní slučovací entalpie je ΔH_f^O or Δ_fH^O.

Příklad: Standardní slučovací entalpie oxidu uhličitého je entalpie následující reakce za výše uvedených podmínek:

C(s,grafit) + O₂(g) → CO₂(g)

Standardní slučovací entalpie se měří v jednotkách energie na množství látky. Nejčastěji to jsou kilojouly na mol (kJ mol⁻¹). Ve fyzice se často vyjadřuje v elektronvoltech na částici. To odpovídá přibližně 100 kJ mol⁻¹.

Všechny prvky mají ve svých standardních stavech (plynný kyslík, pevný uhlík ve formě grafitu, atd.) nulovou standardní slučovací entalpii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Standard enthalpy of formation na anglické Wikipedii.