Stádový efekt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bandwagon“ podle kterého je anglický název fenoménu odvozen.

Stádový efekt (anglicky bandwagon effect) je kognitivní zkreslení, kdy máme tendenci spíše přistupovat na názory, které jsme viděli u ostatních. Stádový efekt také může označovat naše zalíbení v módních výstřelcích a trendech, které vidíme kolem sebe. Pokud je proto myšlenka stále dále sdílena větším množstvím populace, nabývá na důvěryhodnosti, bez ohledu na faktickou podloženost. V argumentaci tak snadno přistoupíme na argumentum ad populum.[1]

Tendence následovat činy nebo přesvědčení druhých nastává jednak, protože jednotlivci přímo preferují, aby jejich pohledy na svět byly ve shodě s ostatními, či protože druhé bereme jako zdroj informací. Obě vysvětlení byly použity pro důkaz konformity v psychologických experimentech. Sociální tlak byl použit například k vysvětlení Aschova experimentu,[2] a Sherifova autokinetického efektu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bandwagon effect na anglické Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-19-280632-7. 
  2. ASCH, S. E. Opinions and social pressure. Scientific American. 1955, s. 31–35. DOI 10.1038/scientificamerican1155-31. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]