Spiritualismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hypnotizér navozuje stav tranzu, malba: Richard Bergh, 1887

Spiritualismus je víra že se živí lidé mohou stýkat s duchy zemřelých, obvykle prostřednictvím média. Takové přesvědčení je široce rozšířené, ale v užším smyslu je jako spiritualismus označován fenomén či hnutí vzniklé v polovině 19. století ve Spojených státech založené na tomto předpokladu. Je ovlivněn dílem švédského mystika Emanuela Swedenborga a myšlenkou živočišného magnetismu německého lékaře Franze Mesmera. K spiritualismu bývá též řazena „harmonická filosofie“ (Harmonial Philosophy) Andrewa Jacksona Davise. Mnozí ze spiritualistů byli významnými postavami hnutí za ženská práva, abolicionismus, prohibici, a ekonomické reformy.[1]

Počátky spiritualismu spadají do období takzvaného Třetí velkého probuzení kdy se na americké náboženské scéně objevila například Křesťanská věda, Nové myšlení, Svědkové Jehovovi nebo Teosofická společnost. Vznikl v protestantském prostředí New Yorku a obecně severozápadních Spojených států, zatímco v jižanských státech a mezi katolíky byl jeho vliv mizivý. Spiritualismus vychází z myšlenky křesťanského universalismu, tedy myšlenky že všichni lidé budou nakonec spaseni, a klade důraz na osobní duchovní zkušenost namísto následování autorit. Jako samotný počátek hnutí je považováno působení sester Foxových předvádějících svoji komunikaci s duchy od roku 1848, spiritualismus poté rychle získával na oblibě a v roce 1855 počet jeho příznivců byl odhadován mezi jedním a jedenácti miliony. Ač jsou takové odhady nespolehlivé je pravdou že víra v komunikaci s duchy a návštěvy seancí se týkaly velkého množství lidí, především po Americké občanské válce (1861-1865) kdy lidé toužili po kontaktu s blízkými kteří v tomto konfliktu zahynuli. Postupně však seance počali splývat se salónním kouzelnictvím a média byla častěji obviňována z toho že jsou pouhými podvodníky, což vyvrcholilo na přelomu století. Ve 20. letech 20. století zbytek hnutí zasáhla kampaň Harryho Houdiniho ukazující triky médií a to se nakonec rozplynulo.[1]

Známí spiritualisté[editovat | editovat zdroj]

Alfred Russel Wallace[editovat | editovat zdroj]

Portrét Wallace a jeho podpis na zadní straně knihy „Darwinismus“ (1889)

Alfred Russel Wallace v dopise svému nevlastnímu bratrovi v roce 1861 napsal, že nevěří většině náboženských dogmat, ale na náboženstvích toho dokáže hodně ocenit a jejich existenci považuje za nutnost. Také obhajoval své zkoumání přírody a hledání pravdy, které podle něho nemohlo být v rozporu se záměry jakékoli božské bytosti, pokud nějaká existuje.[2]

Byl vášnivým frenologem.[3] Na počátku své kariéry experimentoval s mesmerismem, který kombinoval zásady frenologie s hypnózou. K výzkumu využíval některé své studenty z Leicesteru.[4] Mesmerismus byl velmi kontroverzním tématem a experimentátoři v této oblasti byli lékařským a vědeckým establishmentem tvrdě kritizováni.[5] Tehdy si Wallace usmyslel, že nebude přijímat jakkoli silnou kritiku významných vědců, pokud proti nim budou stát důkazy ve formě opakovaných pozorování nějakého jevu.[6]

Spiritualismem se začal zabývat v létě 1865, možná na popud své starší sestry Fanny Simsové, která s ním už nějakou dobu měla co do činění.[7] Když si o tématu přečetl několik knih a účastnil se několika seancí, uvěřil, že alespoň některé z jevů objevujících se při seancích jsou opravdové, a to i přes množství důkazů o podvodech, které nasbírali skeptici. Historikové a biografové se neshodují v tom, co ho přimělo ve spiritualismus uvěřit. Podle Rosse Slottena, autora knihy The Heretic in Darwin's Court: the life of Alfred Russel Wallace, k tomu přispěl emocionální šok, který prodělal o několik měsíců dříve, když se s ním rozešla jeho první snoubenka.[8] Jiní učenci spíše upřednostňují jeho touhu vědecky vysvětlit všechny přírodní a společenské jevy, a to jak materiální, tak nemateriální.[5][9]

Spiritualismus dělal dobrý dojem na mnoho viktoriánských vzdělanců, kterým již nevyhovovaly tradiční náboženské doktríny (např. anglikánské církve), ale nebyli spokojeni s čistě materialistickým a mechanickým pohledem na svět, který začala nabízet věda 19. století.[10] Nicméně mnoho učenců, kteří do hloubky zkoumali Wallaceovy názory, poznamenalo, že pro něj byl spiritualismus spíše otázkou vědy a filosofie než náboženské víry.[5][9] Mezi intelektuály 19. století, kteří vyznávali spiritualismus, byli např. společenský reformátor Robert Owen, který byl jedním z Wallaceových prvních idolů,[11] fyzici William Crookes a Lord Rayleigh a matematik Augustus De Morgan.[10][12]

Jeho neustálá obhajoba spiritualismu a tzv. médií[pozn. 1] na veřejnosti v 70. letech poškodila jeho vědeckou reputaci. Navíc zkomplikovala dříve dobré vztahy s Henrym Batesem, Thomasem Huxleym a dokonce s Darwinem, který Wallaceovi vyčítal přílišnou důvěřivost. Jiní vědci, jako např. fyziolog William Benjamin Carpenter a zoolog Ray Lankester, se k němu na veřejnosti začali chovat přímo nepřátelsky. Spolu s dalšími vědci obhajujícími spiritualismus se Wallace stal předmětem silné kritiky ze strany tisku. Obzvláště tvrdě k nim přistupoval The Lancet, přední anglický lékařský časopis té doby. Tato kontroverze ovlivňovala pohled veřejnosti na Wallaceovu práci až do konce jeho života.[13] Když se v roce 1879 Darwin začal snažit o přidělení penze Wallaceovi a snažil se získat podporu ostatních přírodovědců, Joseph Hooker byl nejprve proti právě kvůli jeho veřejné obhajobě spiritualismu.[14] Nakonec ale polevil a žádost podpořil.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Médium je člověk, skrze něhož má na seancích mluvit duch

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DEVENEY, John Patrick. Spiritualism. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 1074-1082. (anglicky)
  2. WALLACE, Alfred. 1861 Letter from Wallace to Thomas Sims [online]. The Alfred Russel Wallace Page [cit. 2007-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Slotten pp. 203–05.
  4. Slotten pp. 234–35.
  5. a b c SMITH, Charles H. Alfred Russel Wallace: Evolution of an Evolutionist Chapter One. Belief and Spiritualism [online]. The Alfred Russel Wallace Page [cit. 2007-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. WALLACE, Alfred. Notes on the Growth of Opinion as to Obscure Psychical Phenomena During the Last Fifty Years [online]. The Alfred Russel Wallace Page [cit. 2007-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Slotten p. 231.
  8. Slotten p. 236.
  9. a b Shermer pp. 199–201.
  10. a b Slotten p. 4.
  11. Slotten p. 232.
  12. Shermer p. 183.
  13. Slotten pp. 298–351.
  14. Slotten pp. 357–58.
  15. Slotten p. 362.
  • SLOTTEN, Ross A. The Heretic in Darwin's Court: the life of Alfred Russel Wallace. New York: Columbia University Press, 2004. ISBN 0-231-13010-4. (anglicky) 
  • SHERMER, Michael. In Darwin's Shadow: The Life and Science of Alfred Russel Wallace. [s.l.]: Oxford University press, 2002. ISBN 0-19-514830-4. (anglicky) 
  • Alvarado, C.S., M. Biondi, and W. Kramer. 2006. “Historical Notes on Psychic Phenomena in Specialised Journals.” European Journal of Parapsychology 21:58.
  • BRANDON, Ruth. The Spiritualists: The Passion for the Occult in the Nineteenth and Twentieth Centuries. New York: Alfred A. Knopf, 1983. (anglicky) 
  • BRAUDE, Ann. Radical Spirits: Spiritualism and Women's Rights in Nineteenth-Century America. Bloomington: Indiana University Press, 2001. ISBN 0-253-21502-1. (anglicky) 
  • BRITTEN, Emma Hardinge. Nineteenth Century Miracles: Spirits and their Work in Every Country of the Earth. [s.l.]: New York: William Britten, 1884. ISBN 0-7661-6290-7. (anglicky) 
  • BROWN, Slater. The Heyday of Spiritualism. New York: Hawthorn Books, 1970. (anglicky) 
  • BUESCHER, John B. The Other Side of Salvation: Spiritualism and the Nineteenth-Century Religious Experience. Boston: Skinner House Books, 2003. ISBN 1-55896-448-7. (anglicky) 
  • CARROLL, Bret E. Spiritualism in Antebellum America. Bloomington: Indiana University Press, 1997. ISBN 0-253-33315-6. (anglicky) 
  • Chapin, David. Exploring Other Worlds: Margaret Fox, Elisha Kent Kane, and the Antebellum Culture of Curiosity, Amherst: University of Massachusetts Press, 2004.
  • DAVENPORT, Reuben Briggs. The Death-Blow to Spiritualism. [s.l.]: New York: G.W. Dillingham, 1888. (anglicky) 
  • DEVENEY, John Patrick, Franklin Rosemont. Paschal Beverly Randolph: A Nineteenth-Century Black American Spiritualist, Rosicrucian, and Sex Magician. Albany: State University of New York Press, 1996. ISBN 0-7914-3120-7. (anglicky) 
  • DOYLE, Arthur Conan. The History of Spiritualism, volume 1. New York: G.H. Doran, 1926. Dostupné online. ISBN 1-4101-0243-2. (anglicky) 
  • DOYLE, Arthur Conan. The History of Spiritualism, volume 2. New York: G.H. Doran, 1926. Dostupné online. ISBN 1-4101-0243-2. (anglicky) 
  • FODOR, Nandor. An Encyclopaedia of Psychic Science. [s.l.]: [s.n.], 1934. (anglicky) 
  • GUTHRIE, John J. Jr., Phillip Charles Lucas; Gary Monroe. Cassadaga: the South’s Oldest Spiritualist Community. Gainesville, FL: University Press of Florida, 2000. ISBN 0-8130-1743-2. (anglicky) 
  • Harrison, W.H. 1880. Psychic Facts, a Selection from Various Authors. London: Ballantyne Press.
  • Hess, David. Spiritism and Science in Brazil. [s.l.]: Ph.D thesis, Dept. of Anthropology, Cornell University, 1987. (anglicky) 
  • LINDGREN, Carl Edwin. Spiritualism: Innocent Beliefs to Scientific Curiosity. Journal of Religion and Psychical Research. 1994, s. 8–15. Dostupné online. ISSN 1731:2148. (anglicky)  Archivováno 10. 2. 2012 na Wayback Machine
  • LINDGREN, Carl Edwin. Scientific investigation and Religious Uncertainty 1880–1900. Journal of Religion and Psychical Research. 1994, s. 83–91. Dostupné online. ISSN 1731:2148. (anglicky)  Archivováno 10. 2. 2012 na Wayback Machine
  • MOORE, William D. Exploring Everyday Landscapes: Perspectives in Vernacular Architecture, VII. Redakce Annmarie Adams and Sally MacMurray (editors). Knoxville: University of Tennessee Press, 1997. ISBN 0-87049-983-1. Kapitola 'To Hold Communion with Nature and the Spirit-World:' New England's Spiritualist Camp Meetings, 1865–1910. (anglicky) 
  • Podmore, Frank, Mediums of the 19th Century, 2 vols., University Books, 1963.
  • Salter, William H., Zoar; or the Evidence of Psychical Research Concerning Survival, Sidgwick, 1961.
  • Telegrams from the Dead (a PBS television documentary in the "American Experience" series, first aired October 19, 1994).
  • TOKARZÓWNA, Krystyna, Stanisław Fita. Bolesław Prus, 1847–1912: Kalendarz życia i twórczości (Bolesław Prus, 1847–1912: a Calendar of [His] Life and Work). Warsaw: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1969. (anglicky) 
  • WEISBERG, Barbara. Talking to the Dead. San Francisco: Harper, 2004. (anglicky) 
  • WICKER, Christine. Lily Dale: the True Story of the Town that talks to the Dead. San Francisco: Harper, 2004. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALL, Trevor H. The spiritualists: the story of Florence Cook and William Crookes. [s.l.]: Helix Press, 1963. (anglicky) 
  • LEHMAN, Amy. Victorian women and the theatre of trance: mediums, spiritualists and mesmerists in performance. [s.l.]: McFarland, 2009. ISBN 0-7864-3479-1. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]