Lovecká trubka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Lovecká trubka''' či vpodstatě synonymně též '''lovecký roh''' nebo '''lesní roh''' je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání [[lov]]ecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v [[les]]e. Mimoto personál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům [[zvěř]]e (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky [[pes|psů]].
'''Lovecká trubka''' či vpodstatě synonymně též '''lovecký roh''' nebo '''[[lesní roh]]''' je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání [[lov]]ecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v [[les]]e. Mimoto personál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům [[zvěř]]e (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky [[pes|psů]].


Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve [[starověk]]u. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z [[Starověký Egypt|Egypta]] se dostal do [[Starověké Řecko|Řecka]], pak [[Starověký Řím|Říma]] atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve [[starověk]]u. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z [[Starověký Egypt|Egypta]] se dostal do [[Starověké Řecko|Řecka]], pak [[Starověký Řím|Říma]] atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.
Řádek 33: Řádek 33:
== Související články ==
== Související články ==
*[[Lov]]
*[[Lov]]
*[[Lesní roh]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 9. 10. 2012, 15:59

Lovecká trubka či vpodstatě synonymně též lovecký roh nebo lesní roh je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání lovecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v lese. Mimoto personál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům zvěře (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky psů.

Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve starověku. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z Egypta se dostal do Řecka, pak Říma atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.

S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech šlechty. Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z rohů některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k prachovnici. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i mosaz, která se přírodnímu rohu (ze skotu) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes k vidění časté lovecké rohy z období 17.-20. století.

Trubka byla povětšinou několik decimetrů dlouhá, nejčastěji 30 cm, ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, sv. Huberta - patrona myslivců a lovců atp.

Losní roh se pooužíval jak přímo v lesích při lovu, tak na začátcích a koncích této kratochvíle, jako jakási úvodní či konečná tečka.

Literatura

  • KŘŽOVÁ, Alena. Pánský salon na šlechtickém sídle. Ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Brno: Národní pamtkový ústav Brno, 2010. S. 7-9. 
  • KOL.AUTORŮ. Ottova encyklopedie obecných vědomostí, díl XXI.. [s.l.]: [s.n.] S. 889-890. 

Související články

Externí odkazy