Lovecká trubka: Porovnání verzí
Nová strana, doplňující čl. o lesním rohu a lovu, časem doplním další zdroje. Budu rád, když kolegové doplní či poopraví. Díky. |
→Reference a literatura: chybička-odstranění |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| příjmení = Kol.autorů |
| příjmení = Kol.autorů |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| titul = Ottova encyklopedie |
| titul = Ottova encyklopedie obecných vědomostí, díl XXI. |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = |
||
| místo = |
| místo = |
Verze z 9. 10. 2012, 15:27
Lovecký roh či tak trochu synonymně též Lovecká trubka nebo Lesní roh je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání lovecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v lese. Mimoto porsonál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům zvěře (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky psů.
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve starověku. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z Egypta se dostal do Řecka, pak Říma std. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.
S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech šlechty. Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z rohů některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k prachovnici. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i mosaz, která se přírodnímu rohu (ze skotu) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes k vidění časté lovecké rohy z období 17.-20. století.
Trubka byla povětšinou několik decimetrů dlouhá, nejčastěji 30 cm, ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, sv. Huberta - patrona myslivců a lovců atp.
Losní roh se pooužíval jak přímo v lesích při lovu, tak na začátcích a koncích této kratochvíle, jako jakási úvodní či konečná tečka.
Reference a literatura
- KŘŽOVÁ, Alena. Pánský salon na šlechtickém sídle. Ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Brno: Národní pamtkový ústav Brno, 2010. S. 7-9.
- KOL.AUTORŮ. Ottova encyklopedie obecných vědomostí, díl XXI.. [s.l.]: [s.n.] S. 889-890.
- FLIPPER77: osobní znalosti o této problematice, vycházející ze zkušeností historika.
Související články
Externí odkazy
- LESNIROH.cz – web o lesním rohu (portál)