Thomas Morgan

Thomas Hunt Morgan

Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 – 4. prosince 1945) byl americký genetik. Studoval historii přírody, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že geny jsou umístěny na chromozómech a na základě tohoto poznatku zformuloval Morganovy zákony dědičnosti. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání.

Morganova studia

Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní University of Kentucky). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na Johns Hopkins University, což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii nohatek a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D.

Působení Morgana na Bryn Mawr College

V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na Bryn Mawr College. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř.

V roce 1894 dostal roční uvolnění pro účast na výzkumu Stazione Zoologica v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem Hansem Drieschem, jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po svém návratu z Neapole byl jmenován profesorem.

Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem.

Morgan se v polovině roku 1904 oženil s Lilian Vaughan Sampson, která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, Isabel Morgan (provdaná Mountain), se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University se specializací na výzkum obrny.

Působení Morgana na Columbia University

V tom samém roku (1904) nastoupil na Columbia University. Zde začal studovat se svými spolupracovníky Drosophilu melanogaster, čili octomilku obecnou. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu.

Po roku 1909 se však objevilo několik málo dědičných mutací, některé z nich se daly vysvětlit podle Mendlových principů. V dalším roce však Morgan narazil na bělookého samečka, který se svou barvou odlišoval od všech předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ). Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však ale bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz gonozomálně dědičného znaku. Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise Science. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech.

Další Morganovy pokusy objasnily či nastartovaly svět k objevení mnoha dnes již známých pojmů a procesů genetiky. Mnoho jeho studentů získalo, stejně jako on, Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd. Jeho enormní úspěchy s octomilkami měly za následek, že se tito drobní živočichové začali používat jako modelové organismy po celém světe až do dnešních dob. Jeho fly-room (muší komora) se stala celosvětově známá.

Morganův odkaz genetice

• chromozomy jsou nositeli genetické informace
• geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou

• geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy)

• geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě

• objev polygenních (obřích) chromozomů octomilky obecné

• objev celého karyotypu octomilky obecné