Kníže z Asturie

Erb knížat z Asturie.

Asturijský kníže, či Kníže z Asturie (španělština|španělsky Príncipe de Asturias) je hlavní titul náležící následníkovi španělské koruny. V současnosti je jím Jeho královská Výsost Don Filip Bourbonský a Řecký (Felipe de Borbón y Grecia). Podle královského výnosu jsou od roku 1977 historické tituly následníků španělských historických území:

• Kníže z Asturie (Príncipe de Asturias) jako dědic království Kastílie a Leónu od roku 1388
• Kníže z Gerony (Príncipe de Gerona) jako dědic Království aragonského od roku 1351 (jako vévoda z Gerony a od roku 1416 jako Príncipe de Gerona)
• Kníže z Viany (Príncipe de Viana) jako dědic Království navarrského od roku 1424
• Kníže z Montblancu (Duque de Montblanc) jako dědic Knížectví katalánského od roku 1387
• Hrabě z Cervery (Conde de Cervera) jako dědic království valencijského od roku 1351
• Pán z Balagueru (Señor de Balaguer) jako dědic království Mallorca od roku 1413

Krom toho se prostřednictvím stejnojmenné nadace každoročně udělují ceny Premios Príncipe de Asturias (Cena knížete z Asturie) na velkolepém aktu v Oviedu.

Vznik titulu

Zástava Knížete z Asturie

Původ Knížectví Asturie sahá až k počátkům 14. století, kdy se pod názvem Asturias de Oviedo vytvořil první velké šlechtické panství dona Rodriga Álvareze, jenž se poté jmenoval don Rodrigo Álvarez de las Asturias (příležitostně užíval též příjmení "Álvarez-Nava", jako ekvivalent k "Álvarez de las Asturias", nabytím pozemků v obci Nava v asturském knížectví). Když zemřel bez následníka, přešlo na Jindřicha Trastamarského, který je postoupil svému nemanželskému synovi Alfonsovi Enríquezi. Za vlády Juana I., hrabě de Noreña zosnoval několik nepokojů, což mělo za následek, že král zkonfiskoval panství a připojil je ke královské Koruně.