Obléhání Port Arturu: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 12. 2010, 23:46

Šablona:Válka Obléhání přístavu Port Arthur byla operace v průběhu rusko-japonské války 1904-1905.

Japonský cíl

Port Arthur (dnes přístav Lü-šun (zjednodušená čínština: 旅顺口; tradiční čínština: 旅順口; pinyin Lǚshùnkǒu) byl v době války hlavní ruskou námořní základnou na Dálném východě a stal se logicky jedním z válečných cílů japonského císařství.

Nástin událostí

Celá rozsáhlá operace začala 5. května 1904, kdy se japonská 2. armáda generála Ókua vylodila u Pi-c-wo. Přesně o týden později se jí podařilo přerušit železniční spojení směrem na Port Arthur a 13. května obsadila ťinčouskou pozici v nejužším místě Kuantungského poloostrova. Tím bylo zajištěno předpolí k cestě na základnu. 30. května obsadili japonské oddíly obchodní přístav Dalnij (Lü-ta) a dále pokračovali až k Ja-fang-ťienu, kde svedli vítěznou bitvu s ruským Jižním oddílem generála Štakelberga (14.-15. června). Po přípravě se Japonci 26. července odhodlali k útoku na Port Arthur, kde 3. armáda generála Nogiho napadla ruské opevnění v Zelených horách, bráněné oddílem generála Foka. Rusové byli donuceni stáhnout se k Vlčím horám. Japonci zahájili 7. srpna ostřelování přístavu a ruské pevnosti, čímž přinutili Tichomořskou eskadru admirála Vitgefta, aby se pokusila prolomit blokádu a doplout až do Vladivostoku. To ovšem druhá strana nemínila připustit, a tak byla nevyhnutelná námořní bitva ve Žlutém moři, v níž japonské loďstvo vedené admirálem Tógem zvítězilo a většina ruských lodí byla donucena vrátit se do přístavu Port Arthur, kde byl jejich osud zpečetěn. Japonci se 24. srpna pod velením generála Nogiho pokusili o rychlou překvapivou zteč portarthurské pevnosti, ale po těžkých ztrátách (15 000 mužů) přešli do dlouhodobého obléhání. Až koncem září (19.-22.9.) dobyli dvě ruské reduty a horu Dlinnaja, přesto ruské oddíly pod vedením generála Kondratěnka odrazily hlavní útok na pevnost č. II. Po dalším třetím neúspěšném útoku změnili Japonci strategii a zahájili podminovávání ruských pevnostních objektů. Ke čtvrtému útoku se odhodlali 26. listopadu a 5. prosince obsadili horu Vysokaja, kde postavili dělostřelecké hnízdo. Následovalo potopení zbývajících ruských lodí v přístavu, jejichž posádky již ale bojovaly na souši. Dělostřelci se nyní soustředili na masivní ostřelování pevnosti č. II, kde byla smrtelně zraněna i duše ruské obrany generál Kondratěnko, který zemřel 15. prosince. 18. prosince Rusové ustupují z pevnosti č. II a deset dnů na to musejí vyklidit i pevnost č. III.
Zs kritického stavu vydává generál Stessel rozkaz ke kapitulaci, která je Japoncům předložena 2. ledna 1905. Dodnes je generál Stessel obviňován ruskými šovinisty ze zrady.

Výsledek

Výsledkem obléhání Port Arthuru je obsazení námořní základny Japonskem a potopení téměř celé ruské Tichomořské flotily.

Literatura

ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Labus, Pavel: Moderní dějiny Japonska (přednáškové pásmo), 2006. Šablona:Portál Japonsko

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Nástin událostí ==
-Celá rozsáhlá operace začala [[5. květen|5. května]] [[1904]], kdy se japonská 2. armáda generála [[Ókuo|Ókua]] vylodila u [[Pi-c-wo]]. Přesně o týden později se jí podařilo přerušit železniční spojení směrem na Port Arthur a [[13. květen|13. května]] obsadila ťinčouskou pozici v nejužším místě [[Kuantungský poloostrov|Kuantungského poloostrova]]. Tím bylo zajištěno předpolí k cestě na základnu. [[30. květen|30. května]] obsadili japonské oddíly obchodní přístav [[Dalnij]] ([[Lü-ta]]) a dále pokračovali až k [[Ja-fang-ťien]]u, kde svedli vítěznou bitvu s ruským Jižním oddílem generála [[Štakelberg]]a (14.-15. června). Po přípravě se Japonci [[26. červenec|26. července]] odhodlali k útoku na Port Arthur, kde 3. armáda generála [[Nogi]]ho napadla ruské opevnění v [[Zelené hory|Zelených horách]], bráněné oddílem generála [[Fok]]a. Rusové byli donuceni stáhnout se k [[Vlčí hory|Vlčím horám]]. Japonci  zahájili [[7. srpen|7. srpna]] ostřelování přístavu a ruské pevnosti, čímž přinutili Tichomořskou eskadru admirála [[Vitgeft]]a, aby se pokusila prolomit blokádu a doplout až do [[Vladivostok]]u. To ovšem druhá strana nemínila připustit, a tak byla nevyhnutelná námořní bitva ve [[Žluté moře|Žlutém moři]], v níž japonské loďstvo vedené admirálem [[Tógo|Tógem]] zvítězilo a většina ruských lodí byla donucena vrátit se do přístavu Port Arthur, kde byl jejich osud zpečetěn. Japonci se [[24. srpen|24. srpna]] pod velením generála Nogiho pokusili o rychlou překvapivou zteč portarthurské pevnosti, ale po těžkých ztrátách (15 000 mužů) přešli do dlouhodobého obléhání. Až koncem září (19.-22.9.) dobyli dvě ruské [[reduta|reduty]] a horu [[Dlinnaja]], přesto ruské oddíly pod vedením generála [[Kondratěnko|Kondratěnka]] odrazili hlavní útok na pevnost č. II. Po dalším třetím neúspěšném útoku změnili Japonci strategii a zahájili podminovávání ruských pevnostních objektů.  Ke čtvrtému útoku se odhodlali [[26. listopad]]u a [[5. prosinec|5. prosince]] obsadili horu [[Vysokaja]], kde postavili dělostřelecké hnízdo. Následovalo potopení zbývajících ruských lodí v přístavu, jejichž posádky již ale bojovaly na souši. Dělostřelci se nyní soustředili na masivní ostřelování pevnosti č. II, kde byla smrtelně zraněna i duše ruské obrany generál Kondratěnko, který zemřel [[15. prosinec|15. prosince]]. [[18. prosinec|18. prosince]] Rusové ustupují z pevnosti č. II a deset dnů na to musejí vyklidit i pevnost č. III.<br /> Zs kritického stavu vydává generál [[Stessel]] rozkaz ke kapitulaci, která je Japoncům předložena [[2. leden|2. ledna]] [[1905]]. Dodnes je generál Stessel obviňován ruskými [[šovinismus|šovinisty]] ze zrady.
+Celá rozsáhlá operace začala [[5. květen|5. května]] [[1904]], kdy se japonská 2. armáda generála [[Ókuo|Ókua]] vylodila u [[Pi-c-wo]]. Přesně o týden později se jí podařilo přerušit železniční spojení směrem na Port Arthur a [[13. květen|13. května]] obsadila ťinčouskou pozici v nejužším místě [[Kuantungský poloostrov|Kuantungského poloostrova]]. Tím bylo zajištěno předpolí k cestě na základnu. [[30. květen|30. května]] obsadili japonské oddíly obchodní přístav [[Dalnij]] ([[Lü-ta]]) a dále pokračovali až k [[Ja-fang-ťien]]u, kde svedli vítěznou bitvu s ruským Jižním oddílem generála [[Štakelberg]]a (14.-15. června). Po přípravě se Japonci [[26. červenec|26. července]] odhodlali k útoku na Port Arthur, kde 3. armáda generála [[Nogi]]ho napadla ruské opevnění v [[Zelené hory|Zelených horách]], bráněné oddílem generála [[Fok]]a. Rusové byli donuceni stáhnout se k [[Vlčí hory|Vlčím horám]]. Japonci  zahájili [[7. srpen|7. srpna]] ostřelování přístavu a ruské pevnosti, čímž přinutili Tichomořskou eskadru admirála [[Vitgeft]]a, aby se pokusila prolomit blokádu a doplout až do [[Vladivostok]]u. To ovšem druhá strana nemínila připustit, a tak byla nevyhnutelná námořní bitva ve [[Žluté moře|Žlutém moři]], v níž japonské loďstvo vedené admirálem [[Tógo|Tógem]] zvítězilo a většina ruských lodí byla donucena vrátit se do přístavu Port Arthur, kde byl jejich osud zpečetěn. Japonci se [[24. srpen|24. srpna]] pod velením generála Nogiho pokusili o rychlou překvapivou zteč portarthurské pevnosti, ale po těžkých ztrátách (15 000 mužů) přešli do dlouhodobého obléhání. Až koncem září (19.-22.9.) dobyli dvě ruské [[reduta|reduty]] a horu [[Dlinnaja]], přesto ruské oddíly pod vedením generála [[Kondratěnko|Kondratěnka]] odrazily hlavní útok na pevnost č. II. Po dalším třetím neúspěšném útoku změnili Japonci strategii a zahájili podminovávání ruských pevnostních objektů.  Ke čtvrtému útoku se odhodlali [[26. listopad]]u a [[5. prosinec|5. prosince]] obsadili horu [[Vysokaja]], kde postavili dělostřelecké hnízdo. Následovalo potopení zbývajících ruských lodí v přístavu, jejichž posádky již ale bojovaly na souši. Dělostřelci se nyní soustředili na masivní ostřelování pevnosti č. II, kde byla smrtelně zraněna i duše ruské obrany generál Kondratěnko, který zemřel [[15. prosinec|15. prosince]]. [[18. prosinec|18. prosince]] Rusové ustupují z pevnosti č. II a deset dnů na to musejí vyklidit i pevnost č. III.<br /> Zs kritického stavu vydává generál [[Stessel]] rozkaz ke kapitulaci, která je Japoncům předložena [[2. leden|2. ledna]] [[1905]]. Dodnes je generál Stessel obviňován ruskými [[šovinismus|šovinisty]] ze zrady.
 == Výsledek ==