Svatokrádež: Porovnání verzí
m robot přidal: de, en, es, fr, it, nl, pl, pt, ru, sh, simple |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Svatokrádež (lat. sacrilegium, něm. Kirchenraub, Gottesraub). Z pohledu katolické církve je svatokrádež zneuctění posvátné věci, osoby či místa. Posvátnost (svatost) je v různých věcech podle jejich povahy formálně, příčinně nebo vztahově. |
Svatokrádež (lat. sacrilegium, něm. Kirchenraub, Gottesraub). Z pohledu katolické církve je svatokrádež zneuctění posvátné věci, osoby či místa. Posvátnost (svatost) je v různých věcech podle jejich povahy formálně, příčinně nebo vztahově. |
||
Rozlišují se dři druhy svatokrádeže: |
Rozlišují se dři druhy svatokrádeže: |
||
1. Osobní, týkající se osob, zasvěcených Božímu |
1. Osobní, týkající se osob, zasvěcených Božímu [[kult]]u svěcením (kněží) nebo veřejným slibem čistoty (řeholní osoby). |
||
2. Místní, týkající se míst, konsekrovaných nebo posvěcených k Božímu kultu ( |
2. Místní, týkající se míst, konsekrovaných nebo posvěcených k Božímu kultu ([[kostel]]y, kaple, církevní [[hřbitov]]y). |
||
3. Věcná, týkající se prostředků k výkonu Božího kultu: svátosti (sv. Hostie), ostatky (relikvie) svatých, slova Písma svatého; dále svěcené předměty určení ( |
3. Věcná, týkající se prostředků k výkonu Božího kultu: svátosti (sv. Hostie), ostatky ([[relikvie]]) svatých, slova Písma svatého; dále svěcené předměty určení ([[kalich]]y, [[monstrance]], [[ornát]]y, svátostky aj.). |
||
Svatokrádeží je též nehodné svaté přijímání, kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých hříchů); fyzické napadení zasvěcených osob (kněze, řeholnice), dále krádeže v kostelech a kaplích, svatokupectví (simonie). |
Svatokrádeží je též nehodné svaté přijímání, kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých hříchů); fyzické napadení zasvěcených osob (kněze, řeholnice), dále krádeže v kostelech a kaplích, svatokupectví (simonie). Svatokrádež je těžký [[hřích]]. |
||
[[de:Sakrileg]] |
[[de:Sakrileg]] |
Verze z 8. 7. 2010, 15:40
Svatokrádež (lat. sacrilegium, něm. Kirchenraub, Gottesraub). Z pohledu katolické církve je svatokrádež zneuctění posvátné věci, osoby či místa. Posvátnost (svatost) je v různých věcech podle jejich povahy formálně, příčinně nebo vztahově. Rozlišují se dři druhy svatokrádeže: 1. Osobní, týkající se osob, zasvěcených Božímu kultu svěcením (kněží) nebo veřejným slibem čistoty (řeholní osoby). 2. Místní, týkající se míst, konsekrovaných nebo posvěcených k Božímu kultu (kostely, kaple, církevní hřbitovy). 3. Věcná, týkající se prostředků k výkonu Božího kultu: svátosti (sv. Hostie), ostatky (relikvie) svatých, slova Písma svatého; dále svěcené předměty určení (kalichy, monstrance, ornáty, svátostky aj.).
Svatokrádeží je též nehodné svaté přijímání, kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých hříchů); fyzické napadení zasvěcených osob (kněze, řeholnice), dále krádeže v kostelech a kaplích, svatokupectví (simonie). Svatokrádež je těžký hřích.