Jan II. Opolský: Porovnání verzí
další pahýlek o knížeti |
+ obrázek |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Jan II Dobry sarkofag.jpg|thumb|left|Sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli.]] |
|||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
{{Příbuzný|otec|[[Mikuláš I. Opolský]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[Mikuláš I. Opolský]]}} |
||
Řádek 20: | Řádek 22: | ||
{{pahýl - biografie}} |
{{pahýl - biografie}} |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Opolská knížata]] |
||
[[Kategorie:Slezští Piastovci]] |
[[Kategorie:Slezští Piastovci]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1532]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1532]] |
Verze z 5. 4. 2010, 14:02
otec | Mikuláš I. Opolský |
---|---|
bratr | Ludvík Opolský |
bratr | Mikuláš II. Opolský |
bratr | Mikuláš I. Opolský |
manželka | Boleslav Opolský |
manželka | Bernard Opolský |
Jan II. Opolský († 1532) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve slezských Piastovců.
Byl synem opolského knížete Mikuláše I. Spolu s bratrem Mikulášem II. využil příznivé situace ve Slezsku a rozšíril svoje jak územní, tak majetkové državy. Opolské knížectví dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.[1] Zároveň se nesla ve znamení sporu s Matyášem Korvínem, hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem Kazimírem II. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových ruk, jal se opolský kníže jednat. V roce 1512 uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže Valentin Hrbatý dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem pruského knížete Albrechta Jiřím Braniborsko-Ansbašským z rodu Hohenzollernů.[2]
Umřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické katedrále sv. Kříže v Opoli.[3]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 138. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 146
- ↑ Neznámá země, s. 27