Hřivna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot nahradil pomlčky zapsané entitou (WP:WCW) |
mozak uč třídní |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Upravit - historie}} |
|||
{{Požadavek na obrázek}} |
|||
{{Různé významy|tento=historické měně|druhý=ukrajinském platidlu|stránka=Ukrajinská hřivna}} |
|||
== [[Etymologie]] pojmu hřivna == |
|||
* [[Staroslověnština|Staroslověnsky]] „grivъna“ = nášijník (z drahého kovu), náhrdelník, náramek, |
|||
* [[Praslovanština|praslovansky]] „grivьna“, odpovídá pojmu „griva“ = srst na krku zvířat, |
|||
* [[Staroindičtina|staroindicky]] „grīvā“ = krk, šíje. |
|||
== Hřivna v [[archeologie|archeologii]] — tři otázky == |
|||
Opakovanými nálezy byly |
|||
* hřivny [[měď|měděné]] a [[bronz]]ové — datované již do začátku a průběhu [[doba bronzová|doby bronzové]], |
|||
* [[železo|železné]] hřivny dvojhroté a žebra — doba laténská, |
|||
* železné pruty a šíny — [[středověk]]. |
|||
Nasnadě byly následující otázky: |
|||
# Byly to pracovní nástroje či kovové polotovary, určené k dalšímu zpracování? |
|||
# Nebo plnily funkci předmincovního platidla? |
|||
# Nebo šlo spíš o množství platidla? |
|||
== Slovanské sekerovité hřivny == |
|||
Na území [[Československo|Československa]] byly četné nálezy nazývané pro svůj tvar a původ |
|||
[[Slované|slovanské]] sekerovité hřivny. |
|||
=== Nálezy === |
|||
Největším nálezem na území Československé republiky (14. 11. [[1955]], [[Hrádok]], |
|||
[[okres Nové Mesto nad Váhom]]) byl depot asi 400 železných hřiven ve svazcích |
|||
po 20 kusech, celkem asi 65 [[kg]]. |
|||
Menších nalezišť je na našem území celá řada. Velký depot byl nalezen např. |
|||
u [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]] u [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]], dále [[Pohansko u Břeclavi]], [[Olomouc]] (v základech Národního domu). I [[Přerov]] se může pochlubit hezkou hřivnou uloženou v [[Brno|Brně]] v [[Moravské zemské muzeum|Moravském Zemském Muzeu]]. |
|||
Celkové množství nálezů (k roku [[1960]]) činilo několik set kusů na 14 katastrech s 29 nalezišti. |
|||
=== Datování === |
|||
Datování těchto hřiven vyplývá z datování dalších předmětů v souborech nálezů a spadá do konce 8. století až do poloviny 10. století, přičemž hlavní dobou oběhu bylo zřejmě 9. století. |
|||
=== Tvar === |
|||
Plochý list se zužuje v tenký krček (dřík), následovaný zpravidla kladivovitým týlem, v němž byl proseknut otvor — očko. |
|||
Otvor bývá ve tvaru obdélníku o stranách 10–20 [[Metr#Milimetr|mm]], ale někdy i sotva znatelný. Osa otvoru jde v rovině listu — shoda se sekerou. |
|||
Existuje však i nález s otvorem vedeným kolmo k rovině listu. Pak by šlo spíš o tvar klučovnice („motyky“). Někdy je týl jen plochý, okrouhlého tvaru a očko v něm, proseknuté jen jehlicovým nástrojem, má titěrné, milimetrové rozměry. |
|||
=== Rozměry a hmotnost === |
|||
Jsou různé, délka listu 50–470 mm, šířka listu cca 60 mm, šířka týlu 25 mm. Tomu odpovídala i různá hmotnost. O tom ještě dál. |
|||
=== Účel === |
|||
Hřivny v nalezeném množství dokládají na území [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] vyspělou [[hutnictví|hutnickou]] výrobu a zvýšenou produktivitu práce a všeobecně stoupající úroveň kultury vůbec. Produkce kovů stoupala a nastala nutnost vtisknout vyrobené surovině vhodný tvar, aby |
|||
* vyhovovala dopravě, |
|||
* dobře se skladovala, |
|||
* dobře se dělila, |
|||
* poskytovala přehled o množství, |
|||
což hřivna dobře splňovala. |
|||
Ještě v polovině 20. století považovaly některé autority hřivny za pracovní nástroje. Odtud také název „sekerovité“ hřivny. Tento názor byl však vyvrácen. |
|||
=== [[Metalurgie|Metalurgický]] průzkum === |
|||
Byl proveden v polovině 20. století na 7 vzorcích s těmito závěry: |
|||
* Materiálem je dobře kujná svářková ocel. |
|||
* Hřivny jsou často ukovány z železné lupy, tedy přímo z produktu hutě, někdy naopak svařeny — až nedbale — z plátků železa a [[ocel]]i jakoby z již použitých výrobků či zbytků. |
|||
* Nikde nebylo zjištěno zpracování ostří — navaření ocelového ostří nebo nauhličení břitu či jeho kalení a popouštění, jak bylo již v té době běžnou praxí u tehdejších nástrojů. Naopak jsou tato místa často nejměkčí částí celého předmětu. |
|||
* Z hřiven byly někdy odseknuty části většinou trojúhelníkovitého či obdélníkového tvaru, kteréžto lamelky by se měly dobře hodit k výrobě a navařování břitu na vyráběné nože, sekery apod. |
|||
* Tenký krček by nemohl vydržet pracovní zatížení. |
|||
* Otvor v týlu je zpravidla příliš malý na připevnění k nějaké násadě či rukojeti. Někdy je zcela titěrný. |
|||
* Hřivny jsou nacházeny většinou ve větších depotech — jako sklad materiálu, ne jako jednotlivé kusy, jak tomu bývá u nástrojů. |
|||
Dodejme, že podobnost s běžným pracovním nástrojem není nijak udivující, neboť až do [[středověk]]u byla ve všech kulturních oblastech světa forma suroviny i platidla odvozena od tvaru nějaké praktické potřeby a její základní a stylizované znaky si dlouho podržela. Pro polotovary byla tato stylizace typická. |
|||
=== Odpověď na první otázku === |
|||
Závěrem lze vyvodit odpověď na první otázku: |
|||
: '''slovanské sekerovité hřivny nebyly nástroje, nýbrž slovanská forma suroviny, určená k dalšímu zpracování. To platí o hřivnách obecně.''' |
|||
== Skandinávské hřivny == |
|||
[[Švédsko]] a zejména [[Norsko]] je na nálezy hřiven velmi bohaté — cca 60 nalezišť s 3 200 kusů ve velkých depotech. Neumíme je přesněji datovat. Jde asi o 9. století — dobu [[Vikingové|vikingskou]]. |
|||
Tvarově jde o stejné sekerovité hřivny (odlišné od slovanských jen v podrobnostech), ale nalézají se i [[kosa|kosy]], [[radlice]] a [[rýč]]e, i rozťaté železné lupy. Tato tvarová souvislost je udivující, neboť velkomoravská a severská naleziště jsou od sebe dosti vzdálená a jsou oddělena rozsáhlou oblastí, kde nejsou nálezy prakticky žádné — jižní Švédsko, [[Dánsko]] i celé oblasti [[Německo|Německa]] a [[Polsko]]. |
|||
Pro přesnost dodejme, že v [[Polsko|Polsku]] je udáváno jedno naleziště 10 kusů (Zawadzie Lanckorňské nad Dunajcem). Ovšem dodejme, že tato oblast patřila v odpovídající době k Velkomoravské říši. |
|||
Vyvinuly se hřivny například na severu, a u nás byla výroba podle jejich vzoru zavedena? |
|||
Soudí se, že nikoliv, nýbrž že slovanské a severské sekerovité hřivny vznikly nezávisle na sobě v důsledku podobných výrobních, hospodářských a kulturních podmínek. Společnou předlohou jim byly zřejmě výrobky kovářů z římských provincií v oblasti [[Porýní]]. |
|||
== Velkomoravské hřivny jako platidlo == |
|||
Vysoký stupeň zemědělství a diferenciace řemesel v důsledku zvýšené produktivity práce vyvolala přechod od směny naturální k dokonaleji organizované směně a tedy i k zaužívání nějakého směnidla (platidla ). |
|||
Primitivní platidla dělíme na druhy |
|||
* '''užitkové''' — lze je přímo použít jako užitný předmět, |
|||
* '''symbolické''' — nejsou určeny k přímému použití, ale slouží jako symbol směňované hodnoty. |
|||
=== Užitková platidla === |
|||
Užitková platidla se vžila evolučně jako první. V severních oblastech jimi byly například kožešiny — v těchto zeměpisných podmínkách jistě vysoce užitečný předmět. O jeho směnitelnosti netřeba pochybovat. Stejně tak tkaniny, motyky, na jihu pak dobytek, šperky, kovové nářadí, hroty oštěpů (často ve svazcích), apod. |
|||
=== Symbolická platidla === |
|||
Evropa užívala až po časný středověk různá symbolická platidla. Uveďme některé příklady: |
|||
* Staré Řecko: |
|||
*:'''rožně''' = zahrocené železné tyče, tzv. [[obelos]] (οβελόι, οβελισκόυ) |
|||
*:6 těchto rožňů se dalo vzít do hrsti lidské ruky — [[drachma|drachmy]] (δραχμή) |
|||
*:Pozn.: V [[Aigina|Aigině]] nařízením tyrana [[Feidon]]a poprve staženy z oběhu a nahrazeny ''raženými mincemi''. |
|||
* [[Keltové|Keltský]] svět, doba protohistorická: |
|||
*:'''železné tyče či pruty''', podobné čepeli meče, s určitou váhou (taleae ferreae). |
|||
* [[Anglie]]: |
|||
*:rovněž tyto železné tyče či pruty (currency bars nebo sward money). |
|||
* Velká Morava: |
|||
**řekněme úvodem, že nebyla nalezena žádná velkomoravská mince — zřejmě neexistovala. |
|||
**Zato se používaly v polovině 10. století '''plátěné síťované šátečky''' (odtud plátno — platit). Zdůrazněme, že neměly žádnou užitkovou hodnotu. Svědectví o nich nalézáme ve zprávě [[Ibrahím ibn Jákúb|Ibrahíma ibn Jákúba]], člena [[Špěnělsko|španělského]] poselstva do německých a slovanských zemí v letech 965–966. Z tohoto zdroje se dovídáme i tehdejší hodnotu šátečku: |
|||
1 šáteček ~ 1/10 [[dinár]]u (kirátu) ~ cca 76 [[g]] železa ~ 0,15 g [[stříbro|stříbra]] |
|||
::Za 1 karát možno podle něj pořídit 10 slepic nebo „tolik pšenice, že vystačí člověku na měsíc, a za tutéž cenu tolik ječmene, kolik vystačí jezdci na 40 dní“. |
|||
**Hodnotnější věci (např. pozemky) se kupovaly za '''hřivny'''. Vzhledem ke kulturním stykům s [[Byzantská říše|Byzancí]] lze u slovanské sekerovité hřivny soudit na souvislost s '''byzantskou librou''', jejíž hodnota činila 327 g železa. Našlo se dobové závaží s osmi vyraženými kolečky o hmotnosti 41 g, tj. 1/8 byzantské libry. |
|||
Navlečením hřiven bylo možno vytvořit váhový celek. Např. ve zmíněném Hrádku tvořilo celek 20 hřiven = 1526 g = 5 byzantských liber. |
|||
Ve Starém Městě nalezené 3 velké hřivny odpovídaly rovněž 5 byzantským librám. |
|||
Naopak byly nalézány i znatelně menší hřivny. Nelze vyloučit, že jejich hmotnost nebyla náhodná, ale řídíla se určitými metrologickými cíli vzhledem k vyšší váhové jednotce (byzantské libře) či cizím mincím, ale i hodnotou různých obvykle směňovaných životních potřeb či zemědělských produktů. |
|||
Vzhledem k uvedeným skutečnostem nebudeme jistě souhlasit s tvrzením Ilustrovaného encykloped. slovníku z roku 1980 (uvedený zdroj č.6), kde se říká mj., že hřivna je v archeologii „kovový polotovar jednotného tvaru o shodné velikosti a hmotnosti…“. |
|||
=== Odpověď na druhou otázku === |
|||
tedy zní, že |
|||
: '''hřivny plnily roli předmincovního symbolického platidla.''' |
|||
== Hřivna jako váhové množství a mincovní jednotka == |
|||
S rozvojem obchodu a mincovnictví označoval pojem hřivna nejen popsaný předmět, ale začal se užívat pro množství kovu. Například '''pražská hřivna'''. |
|||
Z jedné pražské hřivny stříbra cca 253 gramů se razilo |
|||
* 240 denárů ([[Břetislav I.]], [[1034]]–[[1055]]), |
|||
* 240 [[brakteát]]ů ([[Přemysl Otakar I.]], [[1197]]–[[1230]]). |
|||
Za vlády [[Václav II.|Václava II.]] byla provedena okolo roku [[1300]] měnová reforma — |
|||
byly zavedeny [[Pra%C5%BEsk%C3%BD_gro%C5%A1|groš]]e. Rozeznávala se |
|||
* hřivna '''pražská''' čili '''těžká''' o hmotnosti 253,14 g, z ní se razily 64 groše, |
|||
* hřivna '''královská''' čili '''lehká''', 56 grošů, |
|||
* '''posudná''' neboli '''hornická''', 48 grošů, |
|||
* hřivna '''kopová''', 60 grošů. |
|||
Pražský groš vážil asi 4 gramy. Dělil se na 12 až 14 parvů. |
|||
=== Odpověď na třetí otázku === |
|||
: '''Do třetice je pojem hřivna zaužívaný jako stará váhová a mincovní jednotka.''' |
|||
== Používání pojmu hřivna v dalších významech == |
|||
* '''přeneseně''' — hodnota vůbec (například ''přispěl svou hřivnou'' = radou, návrhem), |
|||
* '''obrazně''' — nadání, dar ducha, a to většinou s jeho nevyužitím (například ''zakopaná hřivna'') , |
|||
* '''biblicky a zastarale''' — majetek, svěřený do správy; například Nový zákon, Matouš kap. 25, a Lukáš kap. 19 2x podobenství o správě svěřeného majetku: ten, kdo svěřený majetek (hřivny) zmnožil, dostal ještě navíc přidáno, zatím co tomu, který jej pouze uschoval, aby jej ochránil, byly hřivny odňaty. |
|||
: Zde poznamenejme, že podle tohoto podobenství si počínají rodiče směrem k dětem v některých výchovných systémech (např. v amerických) ve věci dědictví či podpoře při vzdělání, kdy místo rovnosti dětí zohledňují jejich schopnost postoupené prostředky zmnožit. |
|||
Na závěr řekněme, že za obohacující '''v klasické české literatuře''' můžeme považovat použití pojmu hřivna ve starodávném smyslu slova jakožto náhrdelníku vůbec. Např. z neřezaných smaragdů ([[Julius Zeyer|J. Zeyer]]) či z perliček ([[Alois Jirásek]]). |
|||
== Reference == |
|||
* R. Pleiner: Slovanské sekerovité hřivny, Slovenská archeológia IX, 1961, str 405n |
|||
* Jaroslav Pošvář: Velkomoravské hřivny jako platidlo, Numismatické listy XVIII, 1963, str 134n |
|||
* Bedřich Spáčil: Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Orbis Praha, 1974 |
|||
* Čs. Etymologický slovník, Leda, 2001 |
|||
* Slovník spisovného jazyka českého, Nakladatelství ČSAV, Praha 1960 |
|||
* Ilustrovaný encyklopedický slovník, ČSAV, encykl. Institut, Academia 1980 |
|||
[[Kategorie:Platidla]] |
|||
[[Kategorie:Metalurgie]] |
|||
[[en:Grzywna (unit)]] |
|||
[[pl:Grzywna (jednostka miar)]] |
|||
[[ru:Гривна (денежная и весовая единица Древней Руси)]] |
|||
[[uk:Гривна (міра ваги)]] |