Amfitryón: Porovnání verzí
m robot přidal: pl:Amfitrion |
m robot přidal: eu:Anfitrion |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[en:Amphitryon]] |
[[en:Amphitryon]] |
||
[[es:Anfitrión]] |
[[es:Anfitrión]] |
||
[[eu:Anfitrion]] |
|||
[[fa:آمفیتروئون]] |
[[fa:آمفیتروئون]] |
||
[[fi:Amfitryon]] |
[[fi:Amfitryon]] |
Verze z 23. 3. 2009, 23:30
Amfitryón (řecky Ἀμφιτρύων, latinsky Amphitryon) je v řecké mytologii synem krále Alkaia a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny Hérakla.
Jeho příběh v mýtech není ani o jeho hrdinství, ani o jeho zbabělosti. Přivedla jej tam podivná věc, která byla námětem k přemýšlení po celý jeho život.
Oženil se s krásnou Alkménou, dcerou mykénského krále Élektryóna. Byla tak krásná, že přitáhla pozornost samotného nejvyššího boha Dia. Ten využil nepřítomnosti Amfitryóna, když vyřizoval jakési válečné záležitosti, vzal na sebe jeho podobu a vstoupil do Alkméniny ložnice. Byla s ním bez nejmenšího podezření a také po celý život nepřipustila, že by svému manželovi byla nevěrná. Manžel se brzy vrátil a byli spolu. Když Alkména přivedla po určité době na svět Hérakla, byl to syn Diův, a den nato porodila dalšího syna Ífikla, který byl synem Amfitryóna.
Přemýšlení o věrnosti či nevěře zaměstnávalo mnohé, zejména však Amfitryóna až do chvíle jeho smrti. Byl zabit, když doprovázel Hérakla do její první bitvy.
Odraz v umění
Tento námět zpracoval v tragikomedii Amphitruo antický dramatik Plautus, z moderních autorů především Moliére, Kleist a O. Fischer.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky