Amfitryón: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: pl:Amfitrion
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: eu:Anfitrion
Řádek 25: Řádek 25:
[[en:Amphitryon]]
[[en:Amphitryon]]
[[es:Anfitrión]]
[[es:Anfitrión]]
[[eu:Anfitrion]]
[[fa:آمفیتروئون]]
[[fa:آمفیتروئون]]
[[fi:Amfitryon]]
[[fi:Amfitryon]]

Verze z 23. 3. 2009, 23:30

Amfitryón (řecky Ἀμφιτρύων, latinsky Amphitryon) je v řecké mytologii synem krále Alkaia a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny Hérakla.

Jeho příběh v mýtech není ani o jeho hrdinství, ani o jeho zbabělosti. Přivedla jej tam podivná věc, která byla námětem k přemýšlení po celý jeho život.

Oženil se s krásnou Alkménou, dcerou mykénského krále Élektryóna. Byla tak krásná, že přitáhla pozornost samotného nejvyššího boha Dia. Ten využil nepřítomnosti Amfitryóna, když vyřizoval jakési válečné záležitosti, vzal na sebe jeho podobu a vstoupil do Alkméniny ložnice. Byla s ním bez nejmenšího podezření a také po celý život nepřipustila, že by svému manželovi byla nevěrná. Manžel se brzy vrátil a byli spolu. Když Alkména přivedla po určité době na svět Hérakla, byl to syn Diův, a den nato porodila dalšího syna Ífikla, který byl synem Amfitryóna.

Přemýšlení o věrnosti či nevěře zaměstnávalo mnohé, zejména však Amfitryóna až do chvíle jeho smrti. Byl zabit, když doprovázel Hérakla do její první bitvy.

Odraz v umění

Tento námět zpracoval v tragikomedii Amphitruo antický dramatik Plautus, z moderních autorů především Moliére, Kleist a O. Fischer.

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky