Ramanův jev: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 10. 2008, 14:33

Ramanův rozptyl je ukázán na 2. a 3. digramu

Ramanův jev nebo též Ramanův rozptyl je jev vznikající při interakci mezi fotony dopadajícího světla s vibračními a rotačními stavy atomů nebo molekul (optických fononech), kdy rozptýlené záření má jinou vlnovou délku (resp. energii fotonů) než dopadající záření.

Je-li dopadající energie fotonů rovna $E_{0}=\hbar \omega$ , pak záření rozptýlené prostřednictvím Ramanova rozptylu má energii fotonů rovnou $E=\hbar \omega \pm \Omega$ kde $\Omega$ odpovídá energetickému rozdílu kvantových hladin dané látky. Rozptýlené světlo má frekvenci $\omega _{S}=\omega -n\Omega$ (n-tý Stokes) nebo $\omega _{A}=\omega +n\Omega$ (n-tý anti-Stokes). Znaménko - přitom odpovídá ztrátě energie v látce (tzv. Stokesův rozptyl); naopak, znaménko + odpovídá předání kvanta energie látce (tzv. anti-Stokesův rozptyl). Podle hodnot $\Omega$ lze pak usuzovat na fyzikální vlastnosti dané látky.

Za objev tohoto jevu obdržel v roce 1930 sir Chandrasekhara Venkata Raman Nobelovu cenu za fyziku. Souběžně ve stejné době byl tento jev pozorován sovětskými fyziky Grigory Samuilovich Landsbergem a Leonid Isaakovich Mandelstamem při rozptylu světla v krystalech. V literatuře se proto můžeme setkat též s výrazy: kombinační rozptyl, Mandelstamův rozptyl či Ramanův-Smekalův rozptyl.^[1]

O vypracování systematické teorie Ramanova rozptylu se brzy po jeho experimentálním objevu zasloužil zejména československý fyzik Georg Placzek v letech 1930-1934; zejména Placzkova práce z r. 1934 je ve spektroskopii považována za klasickou a je dodnes hojně citovaná. ^[2] V této souvislosti bývá Placzek historiky vědy uváděn jako příklad toho, že když experimentátor i teoretik vykonají ve vědě práci "nobelovského" významu, oceněn bývá zpravidla experimentátor.

Související články

Externí odkazy

↑ Malíšek V.: "Rozptyl světla - nejvšednější jev v přírodě, nebo div moderní optiky?" http://www.optics.cz/history/1-2007/pdf/62_rozptyl.pdf Česká oční optika 1, 2007, pp. 62-64
↑ Placzek G.: "Rayleigh Streeung und Raman Effekt", In: Hdb. der Radiologie, Vol. VI., 2, 1934, p. 209

Glosář Aldebaranu

Šablona:Pahýl - fyzika

[1] Malíšek V.: "Rozptyl světla - nejvšednější jev v přírodě, nebo div moderní optiky?" http://www.optics.cz/history/1-2007/pdf/62_rozptyl.pdf Česká oční optika 1, 2007, pp. 62-64

[2] Placzek G.: "Rayleigh Streeung und Raman Effekt", In: Hdb. der Radiologie, Vol. VI., 2, 1934, p. 209

[1]

[2]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Je-li dopadající energie fotonů rovna <math>E_0=\hbar\omega</math>, pak záření rozptýlené prostřednictvím Ramanova rozptylu má energii fotonů rovnou <math>E=\hbar\omega\pm\Omega</math> kde <math>\Omega</math> odpovídá energetickému rozdílu kvantových hladin dané látky. Rozptýlené světlo má frekvenci <math>\omega_S=\omega-n\Omega</math> (n-tý Stokes) nebo <math>\omega_A=\omega+n\Omega</math> (n-tý anti-Stokes). Znaménko - přitom odpovídá ztrátě energie v látce (tzv. [[Stokesův rozptyl]]); naopak, znaménko + odpovídá předání kvanta energie látce (tzv. [[anti-Stokesův rozptyl]]). Podle hodnot <math>\Omega</math> lze pak usuzovat na fyzikální vlastnosti dané látky.
-Za objev tohoto jevu obdržel v roce [[1930]] sir [[Chandrasekhara Venkata Raman]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Souběžně ve stejné době byl tento jev pozorován sovětskými fyziky [[Grigory Samuilovich Landsberg]]em a [[Leonid Isaakovich Mandelstam]]em při rozptylu světla v krystalech. V literatuře se proto můžeme setkat též s výrazy: [[kombinační rozptyl]], [[Mandelstamův rozptyl]] či [[Ramanův-Smekalův rozptyl]].
+Za objev tohoto jevu obdržel v roce [[1930]] sir [[Chandrasekhara Venkata Raman]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Souběžně ve stejné době byl tento jev pozorován sovětskými fyziky [[Grigory Samuilovich Landsberg]]em a [[Leonid Isaakovich Mandelstam]]em při rozptylu světla v krystalech. V literatuře se proto můžeme setkat též s výrazy: [[kombinační rozptyl]], [[Mandelstamův rozptyl]] či [[Ramanův-Smekalův rozptyl]].<ref>Malíšek V.: "Rozptyl světla - nejvšednější jev v přírodě, nebo div moderní optiky?" http://www.optics.cz/history/1-2007/pdf/62_rozptyl.pdf Česká oční optika 1, 2007, pp. 62-64 </ref>
-O vypracování systematické teorie Ramanova rozptylu se brzy po jeho experimentálním objevu zasloužil zejména československý fyzik [[Georg Placzek]] v letech 1930-1934; zejména Placzkova práce z r. 1934 je ve spektrockopii považována za klasickou a je dodnes hojně citovaná <ref>Placzek G.: "Rayleigh Streeung und Raman Effekt", In: Hdb. der Radiologie, Vol. VI., 2, 1934, p. 209</ref> V této souvislosti bývá Placzek historiky vědy uváděn jako příklad toho, že když experimentátor i teoretik vykonají ve vědě práci "nobelovského" významu, oceněn bývá zpravidla experimentátor.
+O vypracování systematické teorie Ramanova rozptylu se brzy po jeho experimentálním objevu zasloužil zejména československý fyzik [[Georg Placzek]] v letech 1930-1934; zejména Placzkova práce z r. 1934 je ve spektroskopii považována za klasickou a je dodnes hojně citovaná. <ref>Placzek G.: "Rayleigh Streeung und Raman Effekt", In: Hdb. der Radiologie, Vol. VI., 2, 1934, p. 209</ref> V této souvislosti bývá Placzek historiky vědy uváděn jako příklad toho, že když experimentátor i teoretik vykonají ve vědě práci "nobelovského" významu, oceněn bývá zpravidla experimentátor.
 == Související články ==