Legionář: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 9. 2008, 08:59

Legionář byl profesionální voják starověkého Říma. Příslušníkem legie se mohl stát pouze římský občan mladší 45 let, který se zavázal k dvaceti pěti leté službě. Tím se lišily od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.

Během pochodu v nepřátelském území museli být legionáři plně vyzbrojeni - nesli zbroj, štít (scutum), helmici (galea), dva oštěpy (pila), dýku (pugio) a krátký meč zvaný gladius. Obuti byli v těžkých sandálech (caligae) a na zádech si nesli v batohu jídlo, vodu a další vybavení.

Legionáři procházeli velmi tvrdým výcvikem - základem úspěchu byla disciplína, přičemž jakékoli prohřešky byly velmi tvrdě trestány. Neustále byli cvičeni v boji se zbraněmi a aby mohla být armáda účinně použita, museli být schopni ujít desítky kilometrů denně.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+'''Legionář''' byl profesionální [[voják]] [[starověký Řím|starověkého Říma]]. Příslušníkem [[Římská legie|legie]] se mohl stát pouze [[Římské občanství|římský občan]] mladší 45 let, který se zavázal k dvaceti pěti leté službě. Tím se lišily od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.
-{{Sloučit|Římská legie|do}}
-'''Legionář''' byl profesionální [[voják]] [[starověký Řím|starověkého Říma]]. Příslušníkem [[legie]] se mohl stát pouze římský občan mladší 45 let, který se zavázal k dvaceti pěti leté službě. Tím se lišily od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.
-Během pochodu v nepřátelském území museli být legionáři plně vyzbrojeni - nesli [[zbroj]], [[štít]], helmici, dva [[oštěp]]y, dýku a krátký meč zvaný [[gladius]]. Obuti byli v těžkých sandálech a na zádech si nesli v batohu jídlo, vodu a další vybavení.
+Během pochodu v nepřátelském území museli být legionáři plně vyzbrojeni - nesli [[zbroj]], [[štít]] (''[[scutum]]''), helmici (''[[galea]]''), dva [[oštěp]]y (''[[pilum|pila]]''), dýku (''[[pugio]]'') a krátký meč zvaný ''[[gladius]]''. Obuti byli v těžkých sandálech (''[[caligae]]'') a na zádech si nesli v batohu jídlo, vodu a další vybavení.
 Legionáři procházeli velmi tvrdým výcvikem - základem úspěchu byla disciplína, přičemž jakékoli prohřešky byly velmi tvrdě trestány. Neustále byli cvičeni v boji se zbraněmi a aby mohla být armáda účinně použita, museli být schopni ujít desítky kilometrů denně.
 [[Kategorie:Armáda]]
-[[Kategorie:Starověcí Římané]]
+[[Kategorie:Starověké římské vojenství]]