Leskovcové z Leskovce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Poko (diskuse | příspěvky)
m překlep
Phazer (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Urgentně upravit/dne|20080510195301}}
{{Urgentně upravit/dne|20080510195301}}
'''Leskovcové z Leskovce''' byli českým šlechtickým rodem, který pocházel z tvrze a vsi [[Léskovec|Leskovce u Počátek]]. V [[erb]]u měli dvě stříbrné vidle křížem přeložené na červeném štítě. Rod vymřel po meči roku 1680.
Leskovcové z Leskovce byli českým šlechtickým rodem, který pocházel z tvrze a vsi Leskovce u Počátek. V erbu měli dvě stříbrné vidle křížem přeložené na červeném štítě. Rod vymřel po meči roku 1680.


Předek jich Jan (1400 atd.) držel [[Horní Cerekvice|Horní Cerekvici]], Štoky a [[Střítež]]. Padl prý 19. srp. 1424 v boji. Syny měl dva. Mladší Václav držel až do r. 1473 Cerekvici, k níž od [[Jiří z Poděbrad|krále Jiřího]] (1466) Dolní Cerekvici dostal, a měl syna Albrechta (1473 purkr. kraje hradeckého, 1486-1505 podkomoří, 1493 hejtman zemský), jenž bez dědicův muž. pohlaví zemřel. (Dcera Lidmila, manž. Mikuláše purkr. z Donína.) Starší syn Arnošt sloužil pánům Hradeckým, držel Humpolec a nějaký čas držel jako hejtman znojemský hrad (1442). Před smrtí svou (†1457-58) byl nejv. písařem (1454) a vrchním poručníkem mladých pánů Hradeckých. Synové jeho byli Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně), kteří r. 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Poslední dva s Janem, synem Jetřichovým (1496), Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan, syn Jetřichův, oddělil se Kamenicí a s manželkou Annou Boryňkou ze Lhoty (†1544) vyženil Mezný, kromě toho získal Božejov a Proseč. Jemu jakožto muži vzdělanému Konáč jedno své dílo připsal (†27. srp. 1545). Statky ty zdědily jeho dcery Dorota, manž. Ladislava Ostrovce, a Mandaléna, manž. Zdenka Malovce. Bohuslav měl z manž. Zdiny z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovici Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Muž. potomků neměl (manželka Dorota Trčkovna). Mikuláš (1510-36) držel Loutkov a z manž. Elišky z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt držel na díl Řečici s Dol. Cerekvicí a zemřel r. 1535. Zůstali po něm synové Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratří přetrval, Řečici držel a k ní Horní hrad zdědi). R. 1558 získal Řečici posud zápisnou dědičně. Byl kr. radou a býval hejtmanem bechynského kraje. Zemřel r. 1582 bezdětek, odkázav jmění své manž. Žofce Benedce z Nečtin do života a potom strýci Kryštofovi.
Jejich předek Jan (1400 atd.) držel Horní Cerekvici, Štoky a Střítež. Padl prý 19. srpna 1424 v boji. Měl dva syna. Mladší Václav držel až do r. 1473 Cerekvici, k níž od Jiřího z Poděbrad (1466)dostal Dolní Cerekvici, a měl syna Albrechta (1473 purkrabí kraje hradeckého, 1486-1505 podkomoří, 1493 hejtman zemský). Umřel bez mužských potomků. Měl dceru Lidmilu, jejim manželem byl Mikuláše purkrabí z Donína. Starší syn Arnošt sloužil pánům Hradeckým, držel Humpolec a nějaký čas držel jako hejtman znojemský hrad (1442). Před svou smrtí (†1457-58) byl nejvyšším písařem (1454) a vrchním poručníkem mladých pánů Hradeckých. Jeho synové byli Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně), kteří r. 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Poslední dva s Janem, synem Jetřichovým (1496), Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan, syn Jetřichův, oddělil se Kamenicí a s manželkou Annou Boryňovou ze Lhoty (†1544) vyženil Mezný, kromě toho získal Božejov a Proseč. Jemu jakožto muži vzdělanému Konáč jedno své dílo připsal (†27. srp. 1545). Statky zdědily jeho dcery Dorota, manžel byl Ladislav Ostrovec, a Mandaléna byla manželkou Zdenka Malovce. Bohuslav měl s manželkou Zdinou z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovičku Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Neměl žádné mužské potomky. Jeho manželkou byla Dorota Trčková z Lípy. Mikuláš (1510-36) držel Loutkov a s manželkou Eliškou z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt držel na díl Řečici s Dolní Cerekvicí a zemřel r. 1535. Zůstali po něm synové Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratry přežil. Držel Řečici a k ní zdědil Horní hrad. Roku 1558 získal Řečici dosud zápisnou dědičně. Byl královským radou a býval hejtmanem bechyňského kraje. Zemřel r. 1582 bezdětný, své jmění odkázal manželce Žofce Benedové z Nečtin do konce života a potom strýci Kryštofovi.


Trvalé potomstvo měl Kryštof, třetí syn Bohuslavův, jenž držel čásť Hor. Cerekvice. Zemřel před r. 1521 zůstaviv vdovu Annu z Vesce (†1539). Synové jeho byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel za díl Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) potomstva neměl (†1574). Od bratří jeho povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší syn Kryštofův, vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil. Druhá jeho manž. byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, zůstaviv statek synům Kryštofovi a Vlachyni, z nichž onen převzal Nový Rychnov a tento (†neženat) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řeč. starší, zdědil Řečici (1586), získal r. 1587 Rychnov dědičně, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel ok. r. 1595, přečkav manž. Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek dědila po něm sestra, Anna Šlejnicova. B) Jan, nejstarší syn Kryštofův, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dol. Cerekvici s Horním hradem, r. 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl kr. radou, býval soudcem zemským, r. 1554 defensorem konsistoře pod obojí, potřebován v rozličných kommissích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 přijat do panského stavu. Byl přítelem učených a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď r. 1583 nebo r. 1584. Synové jeho rozdělili se r. 1584 tak, že Bohuslav vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl cís. kraječem a zemřel r. 1603 na jaře (manž. 1. Marketa z Hazemburka, 2. Anna Maří z Lobkovic). Zůstavil syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r. 1583 s Johankou roz. Dašickou z Barchova Běrunice a Veltruby a zemřel r. 1584, asi stejnou dobu s otcem. Zůstavil syna Albrechta Šebestiana, který r. 1607 Běrunice a Veltruby prodal a Horní Cerekvici držel, r. 1615 Bukovou koupil, avšak zase ji prodal. Pro svou věrnost k císaři byl za zpronevěřilého syna vlasti položen, všeho statku zbaven a ze země vypověděn. Zemřel ok. r. 1627. Z manž. Doroty Slavatovny (†1614) potomstva neměl. Arnošt vystavěl si tvrz Novou Bukovou a zemřel r. 1617, nezůstaviv potomkův muž. pohlaví z manž. své Mandalény Španovské z Lisova. Kryštof, řeč. mladší, druhý syn Janův, byl ženat napřed s Annou z Vartemberka a pak (1598) s Eliškou Krolovnou z Kynšteina a konečně (1604) s Annou z Hochauzu. Zemřel r. 1608 zůstaviv jediného syna Jana Kryštofa. Týž byl šestkráte ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzankou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. Jsa tohoto vzácného rodu poslední měl toliko dvě dcery, Dorotu Elišku (manž. Václav Dvořecký) a Lidmilu Veroniku, manž.Jana Ilburka Voračického, pročež se jeho jmění dostalo většinou do rodu Voračickych. Přijat byv r. 1668 do bratrstva [[Želivský klášter|kláštera želivského]], přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem klášt. rozhojnil. Zemřel 29. čce 1680 a pohřben v klášteře Želivském
Trvalé potomstvo měl pouze Kryštof, třetí Bohuslavův syn , jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před r. 1521 zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Jeho synové byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) neměl žádné potomky (†1574). Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší Kryštofův syn vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil. Jeho druhá manželka byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, zůstavil statek synům Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně (†svobodný) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řečený starší, zdědil Řečici (1586), získal roku 1587 dědičně Rychnov, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel okolo roku 1595, přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová. B) Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl královským radou, býval zemským soudcem, r. 1554 defenzorem konsistoře pod obojí, byl potřebný v rozličných kommisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 byl přijat do panského stavu. Byl přítelem učenců a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď roku 1583 nebo roku 1584. Jeho synové se rozdělili roku 1584 tak, že Bohuslav si vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl císařským kráječem a zemřel na jaře roku 1603. Jeho 1. manželkou byla Marketa z Hazemburka, 2. manželkou byla Anna Maří z Lobkovic. Zanechal syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r. 1583 s Johankou rozenou Dašickou z Barchova Běrunice a Veltruby a zemřel roku 1584, asi ve stejnou dobu s otcem. Zůstavil syna Albrechta Šebestiana, který prodal roku 1607 Běrunice a Veltruby a držel Horní Cerekvici, koupil r. 1615 Bukovou, avšak zase ji prodal. Pro svou věrnost k císaři byl za zpronevěřilého syna všeho statku zbaven a ze země vypověděn. Zemřel ok. r. 1627. S manželkou Dorotou Slavatovou z Košumberka (†1614)neměl žádné potomky. Arnošt si vystavěl tvrz Novou Bukovou a zemřel v roce 1617, nezanechal po sobě mužské potomky se svou manželkou Mandalénou Španovskou z Lisova. Kryštof, řečený mladší, druhý syn Janův, byl ženatý nejdříve s Annou z Vartemberka a pak (1598) s Eliškou Krolovnou z Kynšteina a konečně (1604) s Annou z Hochauzu. Zemřel v roce 1608, zůstavil jediného syna Jana Kryštofa. Ten byl šestkrát ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzánovou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. Zůstal z tohoto vzácného rodu posledním žijícím členem, měl dvě dcery, Dorotu Elišku, její manžel byl Václav Dvořecký a Lidmilu Veroniku, manžel byl Jan Ilburk Voračický z Paběnic, přičemžž se jeho jmění dostalo většinou do rodu Voračickych. Byl přijat roku 1668 do bratrstva Želivského kláštera, přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem kláštéra rozšířil. Zemřel 29. čce 1680 a bylpohřben v klášteře v Želivy.


encyklopedie.seznam.cz
encyklopedie.seznam.cz

Verze z 28. 5. 2008, 14:58

Leskovcové z Leskovce byli českým šlechtickým rodem, který pocházel z tvrze a vsi Leskovce u Počátek. V erbu měli dvě stříbrné vidle křížem přeložené na červeném štítě. Rod vymřel po meči roku 1680.

Jejich předek Jan (1400 atd.) držel Horní Cerekvici, Štoky a Střítež. Padl prý 19. srpna 1424 v boji. Měl dva syna. Mladší Václav držel až do r. 1473 Cerekvici, k níž od Jiřího z Poděbrad (1466)dostal Dolní Cerekvici, a měl syna Albrechta (1473 purkrabí kraje hradeckého, 1486-1505 podkomoří, 1493 hejtman zemský). Umřel bez mužských potomků. Měl dceru Lidmilu, jejim manželem byl Mikuláše purkrabí z Donína. Starší syn Arnošt sloužil pánům Hradeckým, držel Humpolec a nějaký čas držel jako hejtman znojemský hrad (1442). Před svou smrtí (†1457-58) byl nejvyšším písařem (1454) a vrchním poručníkem mladých pánů Hradeckých. Jeho synové byli Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně), kteří r. 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Poslední dva s Janem, synem Jetřichovým (1496), Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan, syn Jetřichův, oddělil se Kamenicí a s manželkou Annou Boryňovou ze Lhoty (†1544) vyženil Mezný, kromě toho získal Božejov a Proseč. Jemu jakožto muži vzdělanému Konáč jedno své dílo připsal (†27. srp. 1545). Statky zdědily jeho dcery Dorota, manžel byl Ladislav Ostrovec, a Mandaléna byla manželkou Zdenka Malovce. Bohuslav měl s manželkou Zdinou z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovičku Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Neměl žádné mužské potomky. Jeho manželkou byla Dorota Trčková z Lípy. Mikuláš (1510-36) držel Loutkov a s manželkou Eliškou z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt držel na díl Řečici s Dolní Cerekvicí a zemřel r. 1535. Zůstali po něm synové Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratry přežil. Držel Řečici a k ní zdědil Horní hrad. Roku 1558 získal Řečici dosud zápisnou dědičně. Byl královským radou a býval hejtmanem bechyňského kraje. Zemřel r. 1582 bezdětný, své jmění odkázal manželce Žofce Benedové z Nečtin do konce života a potom strýci Kryštofovi.

Trvalé potomstvo měl pouze Kryštof, třetí Bohuslavův syn , jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před r. 1521 zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Jeho synové byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) neměl žádné potomky (†1574). Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší Kryštofův syn vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil. Jeho druhá manželka byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, zůstavil statek synům Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně (†svobodný) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řečený starší, zdědil Řečici (1586), získal roku 1587 dědičně Rychnov, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel okolo roku 1595, přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová. B) Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl královským radou, býval zemským soudcem, r. 1554 defenzorem konsistoře pod obojí, byl potřebný v rozličných kommisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 byl přijat do panského stavu. Byl přítelem učenců a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď roku 1583 nebo roku 1584. Jeho synové se rozdělili roku 1584 tak, že Bohuslav si vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl císařským kráječem a zemřel na jaře roku 1603. Jeho 1. manželkou byla Marketa z Hazemburka, 2. manželkou byla Anna Maří z Lobkovic. Zanechal syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r. 1583 s Johankou rozenou Dašickou z Barchova Běrunice a Veltruby a zemřel roku 1584, asi ve stejnou dobu s otcem. Zůstavil syna Albrechta Šebestiana, který prodal roku 1607 Běrunice a Veltruby a držel Horní Cerekvici, koupil r. 1615 Bukovou, avšak zase ji prodal. Pro svou věrnost k císaři byl za zpronevěřilého syna všeho statku zbaven a ze země vypověděn. Zemřel ok. r. 1627. S manželkou Dorotou Slavatovou z Košumberka (†1614)neměl žádné potomky. Arnošt si vystavěl tvrz Novou Bukovou a zemřel v roce 1617, nezanechal po sobě mužské potomky se svou manželkou Mandalénou Španovskou z Lisova. Kryštof, řečený mladší, druhý syn Janův, byl ženatý nejdříve s Annou z Vartemberka a pak (1598) s Eliškou Krolovnou z Kynšteina a konečně (1604) s Annou z Hochauzu. Zemřel v roce 1608, zůstavil jediného syna Jana Kryštofa. Ten byl šestkrát ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzánovou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. Zůstal z tohoto vzácného rodu posledním žijícím členem, měl dvě dcery, Dorotu Elišku, její manžel byl Václav Dvořecký a Lidmilu Veroniku, manžel byl Jan Ilburk Voračický z Paběnic, přičemžž se jeho jmění dostalo většinou do rodu Voračickych. Byl přijat roku 1668 do bratrstva Želivského kláštera, přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem kláštéra rozšířil. Zemřel 29. čce 1680 a bylpohřben v klášteře v Želivy.

encyklopedie.seznam.cz