Dispozitivní právní norma: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
související články
m +
Řádek 1: Řádek 1:
'''Dispozitivní právní norma''' je taková [[právní norma]], od jejíž dispozice je možné se odchýlit. Adresáti takové normy si mohou dohodnout vlastní pravidla, pokud tak neučiní, platí dispozitivní právní norma. Jejím opakem je [[Kogentní právní norma|právní norma kogentní]].
'''Dispozitivní právní norma''' je [[právní norma]], u které se lze odchýlit od pravidla chování obsaženého v dispozici normy. Dispozitivní normy jsou typické pro odvětví soukromého práva s ohledem na zásadu autonomie vůle a smluvní svobodu. Opakem normy dispozitivní je [[Kogentní právní norma|právní norma kogentní]].

Norma dispozitivní je dvojího charakteru, jelikož obsahuje v hypotéze dovolení odchýlit se od samotného pravidla chování obsaženého v dispozici. Toto pravidlo působí podpůrně, subsidiárně. Adresáti dispozitivní normy si díky tomu mohou ujednat vlastní pravidla. Až v případě, že tak neučiní, aplikuje se pravidlo obsažené v dispozici dispozitivní právní normy.


Dispozitivní právní normy jsou typické zejména pro [[soukromé právo]]. Umožňují účastníkům [[Právní vztah|právního vztahu]] určitou volnost v uspořádání vzájemných práv a povinností dohodou. V takové normě se může např. objevit formulace typu „…, není-li dohodnuto jinak“. Jinými slovy stanovuje pravidlo, které však nemusí platit v případě, že se strany práv a povinností vyplývajících z normy dohodnou jinak.
Dispozitivní právní normy jsou typické zejména pro [[soukromé právo]]. Umožňují účastníkům [[Právní vztah|právního vztahu]] určitou volnost v uspořádání vzájemných práv a povinností dohodou. V takové normě se může např. objevit formulace typu „…, není-li dohodnuto jinak“. Jinými slovy stanovuje pravidlo, které však nemusí platit v případě, že se strany práv a povinností vyplývajících z normy dohodnou jinak.

Verze z 19. 8. 2020, 13:43

Dispozitivní právní norma je právní norma, u které se lze odchýlit od pravidla chování obsaženého v dispozici normy. Dispozitivní normy jsou typické pro odvětví soukromého práva s ohledem na zásadu autonomie vůle a smluvní svobodu. Opakem normy dispozitivní je právní norma kogentní.

Norma dispozitivní je dvojího charakteru, jelikož obsahuje v hypotéze dovolení odchýlit se od samotného pravidla chování obsaženého v dispozici. Toto pravidlo působí podpůrně, subsidiárně. Adresáti dispozitivní normy si díky tomu mohou ujednat vlastní pravidla. Až v případě, že tak neučiní, aplikuje se pravidlo obsažené v dispozici dispozitivní právní normy.

Dispozitivní právní normy jsou typické zejména pro soukromé právo. Umožňují účastníkům právního vztahu určitou volnost v uspořádání vzájemných práv a povinností dohodou. V takové normě se může např. objevit formulace typu „…, není-li dohodnuto jinak“. Jinými slovy stanovuje pravidlo, které však nemusí platit v případě, že se strany práv a povinností vyplývajících z normy dohodnou jinak.

Převážná většina norem občanského zákoníku je ve smyslu jeho § 1 odst. 2 dispozitivní povahy. Odchýlit se nelze, pouze pokud to zákon výslovně stanoví, zejména v případě práva týkajícího se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, a také tehdy, pokud by ujednání stran porušovalo dobré mravy či veřejný pořádek.

Odkazy

Literatura

  • MELZER, Filip. Dispozitivní a kogentní normy v novém občanském zákoníku. In Právní rozhledy, č. 7, s. 253, 2003.

Související články