Wikipedista:Šlépěj/Pískoviště: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:Astounding Stories of Super Science (1930-12).djvu|vlevo|náhled|upright|Astounding 1930-12 obálka Wessolowski |
[[Soubor:Astounding Stories of Super Science (1930-12).djvu|vlevo|náhled|upright|Astounding 1930-12 obálka Wessolowski]] |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
Verze z 16. 10. 2019, 22:03
Analog Science Fiction and Fact
Analog Science Fiction and Fact je scifi magazín zaměřený na nové autory tohoto žánru. Jedná se o "nejstarší nepřetržitě vycházející sci-fi časopis na světě"[1]. Je pokračovatelem měsíčníku Astounding Stories of Super-Science založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl William Clyton, hlavním editorem v prvních letech Harry Bates, který je také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.
1929 - 1933 (Harry Bates)
První číslo časopisu vyšlo pod názvem Astounding Stories of Super-Science v prosinci roku 1929, oficiálně je za počátek jeho vydávání považován až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem sf časopisu Amazing stories (zal. Hugo Gernsback v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli Murray Leinster nebo Jack Williamson.[2]
Časopis se pod vedením editora Harryho Batese na počátku profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené Hansem Waldemarem Wessolowskim často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením King Konga). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. vesmírná odysea.
V roce 1931 byl název zkrácen na Astounding stories. Na počátku 30. let postihla i tento časopis hospodářská krize, potýkal se s hospodářskými problémy a v roce 1932 začal vycházet nepravidelně.[2]
1933 - 1937 (F. Orlin Tremaine)
V roce 1933 přebírá časopis vydavatelství Street&Smith a po půlroční pauze vychází v říjnu 1933 další číslo, tentokrát již pod vedením editora F. Orlina Tremainea. Ten mění jeho zaměření, Astounding Stories se stávají skutečným sci-fi časopisem. Také opět vychází pravidelně, a to s měsíční periodicitou. Nový editor preferuje texty obsahující záhadu a její rozluštění, povídky mají být myšlenkovým experimentem.[3] Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby (Donald Wandrei, Jack Williamson, E. E. "Doc" Smith, John W. Campbell, C. L. Mooreová, Raymond Z. Gallun, Stanley G. Weinbaum, H. P. Lovecraft). [2][4]
V roce 1934 se navýšením počtu stran a zmenšením písma zdvojnásobil celkový obsah. Zatímco se jeho největší konkurenti Amazing Stories a Wonder Stories stávají dvouměsíčníky, časopis Astounding Stories vzkvétá. Stále je také schopen svým autorům platit (ač méně než v minulosti). Na některých jeho obálkách v té době pracoval Howard V. Brown, jeden z velké čtyřky ilustrátorů třicátých let (dále H. W. Wessolowski, Leo Morey, Frank R. Paul). Stává se největším sci-fi časopisem v USA a svou vysokou úrovní obstává i v konkurenci mnoha nově vznikajících s časopisů. [2][4]
Další především symbolicky významnou změnou bylo v roce 1936 oříznutí hran stránek, což velmi pozdvihlo vzhled, a tím i prestiž magazínu.[2]
1937 - 1971 (John W. Campbell)
30. léta
John W. Campbell je nejprve spolueditorem a od roku 1937 hlavním editorem časopisu, který po několika měsících ( v roce 1938) přejmenovává na Astounding Science-Fiction. Nový editor kladl důraz na obě složky pojmu science fiction, jeho vizí bylo, že by autoři tohoto žánru měli předvídat budoucí vývoj a jeho vliv na životy lidí. [5]
"If Gernsback began the period, John W. Campbell was indisputably the editor who took science fiction into its own future." [6] Campbell pokračuje v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňuje obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem je prosazovat nové mladé autory, a protože je i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstává v čele dobových sf magazínů. Objevují se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých autorů. Za začátek tzv. Zlaté éry lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval Martin H. Greenberg. Svou první povídku Black Destroyer zde v červenci tohoto roku vydal A. E. van Vogt (česky 1992 pod názvem Zorl, čas. Poutník [7]), jednu z prvních povídek uvedl v témže měsíci také Isaac Asimov (Trends, česky 2003 pod názvem Směry, sbírka povídek Neznámý Asimov I., nakl. Triton[8]), prvotina Roberta A. Heinleina s názvem Life-Line se v časopise objevila v srpnu 1939 (česky 1996 pod názvem Linie života, sbírka povídek Minulost napříč budoucností, nakl. And Classic[9]). Autorem obálek se v té době stal Hubert Rogers, nezávislý ilustrátor pulpových časopisů nakladatelství Street&Smith, který vytvářel ilustrace pro Astounding Science Fiction až do roku 1953.[10]
40. léta
Během druhé světové války přichází boom sf časopisů a s ním i tzv. Zlatý věk science fiction (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding[11]). I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominuje. Klíčovými autory zůstávají Asimov (první povídky o robotech a o Nadaci), Heinlein (romány Šestá kolona, Metuzalémovy děti, Za tímto horizontem; autor v roce 1942 odchází do války) a van Vogt (povídky z cyklů Slan, Svět non-A, Obchod se zbraněmi). Vedle nich se objevují další jména, jako Anthony Boucher, Fritz Leiber, manželská dvojice Henry Kuttner a C. L. Mooreová. Pokračuje také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. "Doc" Smithem (série Lensman) a E. F. Russelem.[2] K Hubertu Rogersovi se přidává ilustrátor William Timmins, také on se věnuje i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith[12].
50. léta
Díky serioznímu vzhledu a vysoké úrovni se časopis Astounding Science-Fiction vypořádal se silnou konkurencí v podobě nově vzniknuvších časopisů Magazine of Fantasy and Science Fiction (od roku 1949) a Galaxy Science Fiction (od roku 1950). K úspěchu přispěly i obálky s obrázky vesmíru od Chelseyho Bonestella (spolupracoval například na filmu Válka světů, 1953[13]). Výrazní autoři se rozdělili mezi tyto tři nejprodávanější tituly, Astounding Science-Fiction přesto zůstává u fanoušků velmi populární, což mimo jiné dokládají čtyři ceny Hugo udělované právě samotnými čtenáři, získané v letech 1953, 1955, 1956 a 1957.
Obsah časopisu v 50. letech výrazně ovlivnilo publikování vůbec prvního článku L. R. Hubbarda o dianetice (Dianetika, květen 1950), který Campbell přímo podpořil a doporučil ve svém editorském úvodníku
. Díky velké publicitě ještě v témže roce vyšla kniha Dianetika, moderní věda o duševním zdraví (L. R. Hubbard, 1950). Tento způsob zkoumání propojení tělesných a duševních schopností, který byl vydáván za vědeckou metodu vedoucí ke zlepšení mentálních schopností člověka, se stal později základem scientologie. J. W. Campbell věřil, že je tato alternativa konvenční psychiatrie klíčem k odhalení netušených (až nadlidských) schopností člověka prostřednictvím odstranění nánosů, které zbytečně zatěžují mysl.[14] "This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real..."[2] Campbell dianetiku vehementně propagoval, nebyl však zdaleka jediným editorem sf časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody.
Reference
- ↑ Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 S. 70.
- ↑ a b c d e f g Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ MENDLESOHN, Farah. Fiction 1926 - 1949. The Routledge companion to science fiction. New York: Routledge, 2009, s. 52-61. ISBN 9780415453783
- ↑ a b Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332
- ↑ History - About Analog | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ MENDLESOHN, Farah. The Routledge companion to science fiction. London: Routledge 1 online resource (xxii, 554 pages) s. ISBN 9780203871317, ISBN 0203871316. OCLC 326878492 S. 53.
- ↑ Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Počátky Zlatého věku 06: Isaac Asimov (1920-1992) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Počátky Zlatého věku 08: Robert Anson Heinlein (1907-1988) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie literatury science fiction. Praha: H & H 555 pages s. Dostupné online. ISBN 8085390337, ISBN 9788085390339. OCLC 35743678
- ↑ Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Bonestell - About Chesley Bonestell. www.bonestell.org [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Themes : Dianetics : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.