Vnitřní konverze: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Průběh == |
== Průběh == |
||
Na[[Rozdíl množin|rozdíl]] od prostého [[Záření gama|záření gama]] se při [[Excitace|energetickém přechodu jádra]] uvolní [[Emise neutronu|emise]] vysokoenergetického [[Elektron|elektronu]] z [[Elektronový obal|obalu]]<ref group="Pozn.">Energie elektronu se rovna energii, která se uvolní z jádra. Ale necelá, protože část energie je potřeba na ionizaci atomu</ref>. |
Na[[Rozdíl množin|rozdíl]] od prostého [[Záření gama|záření gama]] se při [[Excitace|energetickém přechodu jádra]] uvolní [[Emise neutronu|emise]] vysokoenergetického [[Elektron|elektronu]] z [[Elektronový obal|obalu]]<ref group="Pozn.">Energie elektronu se rovna energii, která se uvolní z jádra. Ale necelá, protože část energie je potřeba na ionizaci atomu</ref>. |
||
Interní přeměna je možná vždy, když je možný gama rozklad, s výjimkou případu, kdy je atom zcela ionizován. Během interní konverze se atomové číslo nemění, a tak (jak je tomu v případě gama rozkladu) nedochází k žádné transmutaci jednoho prvku do jiného. Vzhledem k tomu, že se atom atomu ztrácí, objeví se v elektronovém obalu jamka, která je následně naplněna jinými elektrony, které klesají na tuto prázdnou, nižší energetickou hladinu a v procesu vyzařují charakteristické rentgenové záření, Augerovy elektrony ), nebo oboje. Atom tak vyzařuje vysokoenergetické elektrony a rentgenové fotony, z nichž žádný nevychází z tohoto jádra. Atom dodal energii potřebnou k vysunutí elektronu, což následně způsobilo poslední události a další emise. |
|||
== Poznámky == |
== Poznámky == |
||
Verze z 7. 10. 2017, 19:37
Vnitřní konverze je jeden z přechodů jaderných izomerů z excitovaného stavu do stavu základního, kdy je přebytečná energie využita k ionizaci atomu. Také se může uvolnit gama foton a srazit s jedním z elektronů v nižších slupkách a tím ho excitovat do vyšší energetické hladiny. Příkladem může být přeměna izomeru 53mFe:
Průběh
Narozdíl od prostého záření gama se při energetickém přechodu jádra uvolní emise vysokoenergetického elektronu z obalu[Pozn. 2]. Interní přeměna je možná vždy, když je možný gama rozklad, s výjimkou případu, kdy je atom zcela ionizován. Během interní konverze se atomové číslo nemění, a tak (jak je tomu v případě gama rozkladu) nedochází k žádné transmutaci jednoho prvku do jiného. Vzhledem k tomu, že se atom atomu ztrácí, objeví se v elektronovém obalu jamka, která je následně naplněna jinými elektrony, které klesají na tuto prázdnou, nižší energetickou hladinu a v procesu vyzařují charakteristické rentgenové záření, Augerovy elektrony ), nebo oboje. Atom tak vyzařuje vysokoenergetické elektrony a rentgenové fotony, z nichž žádný nevychází z tohoto jádra. Atom dodal energii potřebnou k vysunutí elektronu, což následně způsobilo poslední události a další emise.