Jan II. Opolský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: sjednocení iboxů za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - panovník
{{Infobox - panovník
| barva =#514671
| barva =#514671
| barva textu =white
| barva textu =white
| jméno =Jan II. Opolský
| jméno =Jan II. Opolský
| titul =[[ratibořské knížectví|kníže ratibořský]], [[Opolské knížectví|opolský]] a tošecký
| titul =[[ratibořské knížectví|kníže ratibořský]], [[Opolské knížectví|opolský]] a tošecký
| obrázek =[[Soubor:Jan II Dobry sarkofag.jpg|200px|Sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli.]]
| obrázek =[[Soubor:Jan II Dobry sarkofag.jpg|200px|Sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli.]]
| popisek =sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli
| popisek =sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli
| vláda =[[1521]]–[[1532]]
| vláda =[[1521]]–[[1532]]
| éra =
| éra =
| korunovace =
| datum korunovace =
| tituly =
| tituly =
| celé jméno =
| celé jméno =
| chrámové jméno =
| chrámové jméno =
| posmrtné jméno =
| posmrtné jméno =
| regent =
| regent =
| předchůdce =[[Valentin Hrbatý]]
| předchůdce =[[Valentin Hrbatý]]
| následník =[[Jiří Braniborsko-Ansbašský]]
| následník =[[Jiří Braniborsko-Ansbašský]]
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
| královna =
| královna =
<!-- | partner1 =
<!-- | partner1 =
| partner2 =II.
| partner2 =II.
| partner3 =III.
| partner3 =III.
| partner4 =IV.
| partner4 =IV.
| partner5 =V. -->
| partner5 =V. -->
| potomstvo =
| potomstvo =
| rod =[[slezští Piastovci]]
| rod =[[slezští Piastovci]]
| dynastie =
| dynastie =
| hymna =
| hymna =
| motto =
| motto =
| otec =[[Mikuláš I. Opolský]]
| otec =[[Mikuláš I. Opolský]]
| matka =
| matka =
| narozen ={{Nejisté datum|narození}}
| datum narození = {{Nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| místo narození =
| úmrtí =[[1532]]
| datum úmrtí = [[1532]]
| místo úmrtí =
| místo úmrtí =
| datum pochování =
| pochován =
| místo pochování =[[katedrála sv. Kříže (Opole)]]
| místo odpočinku = [[katedrála sv. Kříže (Opole)]]
| podpis =
| podpis =
|}}
|}}


'''Jan II. Opolský''' zvaný '''Dobrý''' (Hanuš Opolský) († [[1532]]) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]].
'''Jan II. Opolský''' zvaný '''Dobrý''' (Hanuš Opolský) († [[1532]]) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]].


Byl synem opolského knížete [[Mikuláš I. Opolský|Mikuláše I.]] Spolu s bratrem [[Mikuláš II. Opolský|Mikulášem II.]] využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. [[Opolské knížectví]] dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 138 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Zároveň se nesla ve znamení sporu s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]], hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem [[Kazimír II. Těšínský|Kazimírem II]]. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce [[1512]] uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže [[Valentin Hrbatý]] dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem [[Řád německých rytířů#Řádový stát|pruského velmistra]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta]] [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřím Braniborsko-Ansbašským]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]].<ref>Neznámá země, s. 146</ref>
Byl synem opolského knížete [[Mikuláš I. Opolský|Mikuláše I.]] Spolu s bratrem [[Mikuláš II. Opolský|Mikulášem II.]] využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. [[Opolské knížectví]] dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 138 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Zároveň se nesla ve znamení sporu s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]], hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem [[Kazimír II. Těšínský|Kazimírem II]]. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce [[1512]] uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže [[Valentin Hrbatý]] dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem [[Řád německých rytířů#Řádový stát|pruského velmistra]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta]] [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřím Braniborsko-Ansbašským]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]].<ref>Neznámá země, s. 146</ref>


Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické [[Katedrála sv. Kříže (Opole)|katedrále sv. Kříže v Opolí]].<ref>Neznámá země, s. 27</ref>
Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické [[Katedrála sv. Kříže (Opole)|katedrále sv. Kříže v Opolí]].<ref>Neznámá země, s. 27</ref>

Verze z 31. 3. 2016, 12:43

Jan II. Opolský
kníže ratibořský, opolský a tošecký
[[Soubor:Sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli.|220px|alt=Portrét|sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli]]
sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli
Doba vlády15211532
Narození?
Úmrtí1532
PředchůdceValentin Hrbatý
NástupceJiří Braniborsko-Ansbašský
Rodslezští Piastovci
OtecMikuláš I. Opolský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan II. Opolský zvaný Dobrý (Hanuš Opolský) († 1532) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve slezských Piastovců.

Byl synem opolského knížete Mikuláše I. Spolu s bratrem Mikulášem II. využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. Opolské knížectví dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.[1] Zároveň se nesla ve znamení sporu s Matyášem Korvínem, hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem Kazimírem II. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce 1512 uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže Valentin Hrbatý dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem pruského velmistra Albrechta Jiřím Braniborsko-Ansbašským z rodu Hohenzollernů.[2]

Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické katedrále sv. Kříže v Opolí.[3]

Reference

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 138. Dále jen Neznámá země. 
  2. Neznámá země, s. 146
  3. Neznámá země, s. 27
Nevložen titul!
Jan V.
15211532
Nevložen titul!
14761532