Jan II. Opolský: Porovnání verzí
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - panovník |
{{Infobox - panovník |
||
| barva |
| barva =#514671 |
||
| barva textu |
| barva textu =white |
||
| jméno |
| jméno =Jan II. Opolský |
||
| titul |
| titul =[[ratibořské knížectví|kníže ratibořský]], [[Opolské knížectví|opolský]] a tošecký |
||
| obrázek |
| obrázek =[[Soubor:Jan II Dobry sarkofag.jpg|200px|Sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli.]] |
||
| popisek |
| popisek =sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli |
||
| vláda |
| vláda =[[1521]]–[[1532]] |
||
| éra |
| éra = |
||
| korunovace |
| datum korunovace = |
||
| tituly |
| tituly = |
||
| celé jméno |
| celé jméno = |
||
| chrámové jméno |
| chrámové jméno = |
||
| posmrtné jméno |
| posmrtné jméno = |
||
| regent |
| regent = |
||
| předchůdce |
| předchůdce =[[Valentin Hrbatý]] |
||
| následník |
| následník =[[Jiří Braniborsko-Ansbašský]] |
||
| typ dědice |
| typ dědice = |
||
| dědic |
| dědic = |
||
| královna |
| královna = |
||
<!-- | partner1 = |
<!-- | partner1 = |
||
| partner2 =II. |
| partner2 =II. |
||
| partner3 =III. |
| partner3 =III. |
||
| partner4 =IV. |
| partner4 =IV. |
||
| partner5 =V. --> |
| partner5 =V. --> |
||
| potomstvo |
| potomstvo = |
||
| rod |
| rod =[[slezští Piastovci]] |
||
| dynastie |
| dynastie = |
||
| hymna |
| hymna = |
||
| motto |
| motto = |
||
| otec |
| otec =[[Mikuláš I. Opolský]] |
||
| matka |
| matka = |
||
| |
| datum narození = {{Nejisté datum|narození}} |
||
| místo narození |
| místo narození = |
||
| úmrtí |
| datum úmrtí = [[1532]] |
||
| místo úmrtí |
| místo úmrtí = |
||
| datum pochování = |
|||
| pochován = |
|||
| místo |
| místo odpočinku = [[katedrála sv. Kříže (Opole)]] |
||
| podpis |
| podpis = |
||
|}} |
|}} |
||
'''Jan II. Opolský''' zvaný '''Dobrý''' (Hanuš Opolský) († [[1532]]) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]]. |
'''Jan II. Opolský''' zvaný '''Dobrý''' (Hanuš Opolský) († [[1532]]) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]]. |
||
Byl synem opolského knížete [[Mikuláš I. Opolský|Mikuláše I.]] Spolu s bratrem [[Mikuláš II. Opolský|Mikulášem II.]] využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. [[Opolské knížectví]] dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = |
Byl synem opolského knížete [[Mikuláš I. Opolský|Mikuláše I.]] Spolu s bratrem [[Mikuláš II. Opolský|Mikulášem II.]] využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. [[Opolské knížectví]] dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 138 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Zároveň se nesla ve znamení sporu s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]], hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem [[Kazimír II. Těšínský|Kazimírem II]]. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce [[1512]] uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže [[Valentin Hrbatý]] dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem [[Řád německých rytířů#Řádový stát|pruského velmistra]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta]] [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřím Braniborsko-Ansbašským]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]].<ref>Neznámá země, s. 146</ref> |
||
Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické [[Katedrála sv. Kříže (Opole)|katedrále sv. Kříže v Opolí]].<ref>Neznámá země, s. 27</ref> |
Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické [[Katedrála sv. Kříže (Opole)|katedrále sv. Kříže v Opolí]].<ref>Neznámá země, s. 27</ref> |
Verze z 31. 3. 2016, 12:43
Jan II. Opolský | |
---|---|
kníže ratibořský, opolský a tošecký | |
[[Soubor:|220px|alt=Portrét|sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli]] sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli | |
Doba vlády | 1521–1532 |
Narození | ? |
Úmrtí | 1532 |
Předchůdce | Valentin Hrbatý |
Nástupce | Jiří Braniborsko-Ansbašský |
Rod | slezští Piastovci |
Otec | Mikuláš I. Opolský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan II. Opolský zvaný Dobrý (Hanuš Opolský) († 1532) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve slezských Piastovců.
Byl synem opolského knížete Mikuláše I. Spolu s bratrem Mikulášem II. využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. Opolské knížectví dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.[1] Zároveň se nesla ve znamení sporu s Matyášem Korvínem, hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem Kazimírem II. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce 1512 uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže Valentin Hrbatý dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem pruského velmistra Albrechta Jiřím Braniborsko-Ansbašským z rodu Hohenzollernů.[2]
Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické katedrále sv. Kříže v Opolí.[3]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 138. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 146
- ↑ Neznámá země, s. 27