Amfitryón: Porovnání verzí
m robot přidal: fi:Amfitryon |
m →Literatura: +mezera v isbn |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' |
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' |
||
* Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4 |
* Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4 |
||
* Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, |
* Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8 |
||
* Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' |
* Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' |
||
Verze z 12. 3. 2007, 20:06
Amfitryón - (latinsky Amphitryon) je v řecké mytologii synem krále Alkaia a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny Hérakla.
Jeho příběh v mýtech není ani o jeho hrdinství, ani o jeho zbabělosti. Přivedla jej tam podivná věc, která byla námětem k přemýšlení po celý jeho život.
Oženil se s krásnou Alkménou, dcerou mykénského krále Élektryóna. Byla tak krásná, že přitáhla pozornost samotného nejvyššího boha Dia. Ten využil nepřítomnosti Amfitryóna, když vyřizoval jakési válečné záležitosti, vzal na sebe jeho podobu a vstoupil do Alkméniny ložnice. Byla s ním bez nejmenšího podezření a také po celý život nepřipustila, že by svému manželovi byla nevěrná. Manžel se brzy vrátil a byli spolu. Když Alkména přivedla po určité době na svět Hérakla, byl to syn Diův, a den nato porodila dalšího syna Ífikla, který byl synem Amfitryóna.
Přemýšlení o věrnosti či nevěře zaměstnávalo mnohé, zejména však Amfitryóna až do chvíle jeho smrti. Byl zabit, když doprovázel Hérakla do její první bitvy.
Odraz v umění
Tento námět zpracoval v tragikomedii Amphitruo antický dramatik Plautus, z moderních autorů především Moliére, Kleist a O. Fischer.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky