Popouštění: Porovnání verzí
→http://www.bodycote.com/cs-CZ/services/heat-treatment/harden-and-temper/tempering.aspx: více informací značka: editace z Vizuálního editoru |
Vizuální úprava stránky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Popouštění''' je tepelné zpracování materiálu, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují jeho vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí. V praxi se používá u zakalené oceli, slitin a neželezných materiálů (hliník, sklo). Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, t.j. bez fázových a strukturních přeměn. Provádí se v tzv. [[Popouštěcí pec|popouštěcích pecích]]. |
'''Popouštění''' je tepelné zpracování materiálu, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují jeho vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí. V praxi se používá u zakalené oceli, slitin a neželezných materiálů (hliník, sklo). Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, t.j. bez fázových a strukturních přeměn. Provádí se v tzv. [[Popouštěcí pec|popouštěcích pecích]]. |
||
Technologie |
== Technologie == |
||
Teplota popouštění se může lišit v závislosti na požadavcích a složení oceli od 160 °C do 500 °C či více. Popouštění se normálně provádí v popouštěcích pecích, které lze volitelně vybavit ochrannou atmosférou. Ochranná atmosféra zabraňuje oxidaci povrchu během procesu a používá se zejména při vyšších teplotách popouštění. U některých typů ocelí je doba popuštění velmi důležitá, delší doba popuštění odpovídá vyšší teplotě popouštění. V závislosti na chemickém složení oceli se při určitých teplotních intervalech může objevit fenomén označovaný jako popouštěcí křehkost. Popuštění v rámci této teploty by se normálně nemělo provádět. Tyto oblasti jsou obvykle uváděny v materiálovém listu příslušné oceli výrobcem oceli nebo ve specifikaci spolu s nejvhodnější teplotou popouštění pro konkrétní požadavky tvrdosti. |
Teplota popouštění se může lišit v závislosti na požadavcích a složení oceli od 160 °C do 500 °C či více. Popouštění se normálně provádí v popouštěcích pecích, které lze volitelně vybavit ochrannou atmosférou. Ochranná atmosféra zabraňuje oxidaci povrchu během procesu a používá se zejména při vyšších teplotách popouštění. U některých typů ocelí je doba popuštění velmi důležitá, delší doba popuštění odpovídá vyšší teplotě popouštění. V závislosti na chemickém složení oceli se při určitých teplotních intervalech může objevit fenomén označovaný jako popouštěcí křehkost. Popuštění v rámci této teploty by se normálně nemělo provádět. Tyto oblasti jsou obvykle uváděny v materiálovém listu příslušné oceli výrobcem oceli nebo ve specifikaci spolu s nejvhodnější teplotou popouštění pro konkrétní požadavky tvrdosti. |
||
Výhody |
== Výhody == |
||
Maximální tvrdost oceli, které lze dosáhnout kalením, uděluje materiálu nízkou houževnatost. Popouštění snižuje tvrdost materiálu a zvyšuje jeho houževnatost. Pomocí popouštění lze přizpůsobit vlastnosti materiálů (poměr tvrdost/houževnatost) dle konkrétního použití. |
Maximální tvrdost oceli, které lze dosáhnout kalením, uděluje materiálu nízkou houževnatost. Popouštění snižuje tvrdost materiálu a zvyšuje jeho houževnatost. Pomocí popouštění lze přizpůsobit vlastnosti materiálů (poměr tvrdost/houževnatost) dle konkrétního použití. |
||
Aplikace a |
== Aplikace a metody == |
||
Popouštění lze rozdělit na tři hlavní skupiny: |
=== Popouštění lze rozdělit na tři hlavní skupiny: === |
||
* Popouštění při nízké teplotě 160 °C až 300 °C používané pro cementované komponenty a za studena tvářené nástrojové oceli. Obvykle je požadována tvrdost okolo 60 HRC. |
* Popouštění při nízké teplotě 160 °C až 300 °C používané pro cementované komponenty a za studena tvářené nástrojové oceli. Obvykle je požadována tvrdost okolo 60 HRC. |
||
* Popouštění pružinových ocelí při 300 °C až 500 °C se používá na pružinové oceli a obdobné použití. Obvykle je požadována tvrdost okolo 45 HRC. |
* Popouštění pružinových ocelí při 300 °C až 500 °C se používá na pružinové oceli a obdobné použití. Obvykle je požadována tvrdost okolo 45 HRC. |
Verze z 19. 1. 2015, 18:18
Popouštění je tepelné zpracování materiálu, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují jeho vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí. V praxi se používá u zakalené oceli, slitin a neželezných materiálů (hliník, sklo). Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, t.j. bez fázových a strukturních přeměn. Provádí se v tzv. popouštěcích pecích.
Technologie
Teplota popouštění se může lišit v závislosti na požadavcích a složení oceli od 160 °C do 500 °C či více. Popouštění se normálně provádí v popouštěcích pecích, které lze volitelně vybavit ochrannou atmosférou. Ochranná atmosféra zabraňuje oxidaci povrchu během procesu a používá se zejména při vyšších teplotách popouštění. U některých typů ocelí je doba popuštění velmi důležitá, delší doba popuštění odpovídá vyšší teplotě popouštění. V závislosti na chemickém složení oceli se při určitých teplotních intervalech může objevit fenomén označovaný jako popouštěcí křehkost. Popuštění v rámci této teploty by se normálně nemělo provádět. Tyto oblasti jsou obvykle uváděny v materiálovém listu příslušné oceli výrobcem oceli nebo ve specifikaci spolu s nejvhodnější teplotou popouštění pro konkrétní požadavky tvrdosti.
Výhody
Maximální tvrdost oceli, které lze dosáhnout kalením, uděluje materiálu nízkou houževnatost. Popouštění snižuje tvrdost materiálu a zvyšuje jeho houževnatost. Pomocí popouštění lze přizpůsobit vlastnosti materiálů (poměr tvrdost/houževnatost) dle konkrétního použití.
Aplikace a metody
Popouštění lze rozdělit na tři hlavní skupiny:
- Popouštění při nízké teplotě 160 °C až 300 °C používané pro cementované komponenty a za studena tvářené nástrojové oceli. Obvykle je požadována tvrdost okolo 60 HRC.
- Popouštění pružinových ocelí při 300 °C až 500 °C se používá na pružinové oceli a obdobné použití. Obvykle je požadována tvrdost okolo 45 HRC.
- Popouštění při vysoké teplotě 500 °C či vyšší se používá pro kalené a popouštěné oceli, za tepla tvářené nástrojové oceli a rychlořezné oceli. Tvrdost se bude pohybovat mezi 300 HB po 65 HRC v závislosti na materiálu.