Klára Zetkinová: Porovnání verzí
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:C Zetkin 1.jpg|thumb|Klára Zetkinová]] |
[[Soubor:C Zetkin 1.jpg|thumb|Klára Zetkinová]] |
||
'''Klára Zetkinová''', německy '''Clara Zetkin''', ([[5. červenec|5. července]] [[1857]], [[Wiederau]], [[Saské království]] – [[20. červen|20. června]] [[1933]], [[Moskva]], [[Rusko]], resp. Sovětský svaz) byla prominentní [[Německo|německá]] [[Socialismus|socialistická]] politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratická strany Německa (SPD) až do roku [[1917]], kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně (USPD). Byla členkou parlamentu v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] ([[1920]] |
'''Klára Zetkinová''', německy '''Clara Zetkin''', ([[5. červenec|5. července]] [[1857]], [[Wiederau]], [[Saské království]] – [[20. červen|20. června]] [[1933]], [[Moskva]], [[Rusko]], resp. Sovětský svaz) byla prominentní [[Německo|německá]] [[Socialismus|socialistická]] politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratická strany Německa (SPD) až do roku [[1917]], kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně (USPD). Byla členkou parlamentu v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] ([[1920]]–[[1933]]). Byla významnou postavou mezinárodního feminismu. |
||
Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupil do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Klára převzala jeho přijímení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Klára roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala přijímení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. |
Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupil do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Klára převzala jeho přijímení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Klára roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala přijímení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Wikicitáty|osoba=Clara Zetkinová}} |
* {{Wikicitáty|osoba=Clara Zetkinová}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 15. 1. 2014, 19:42
Klára Zetkinová, německy Clara Zetkin, (5. července 1857, Wiederau, Saské království – 20. června 1933, Moskva, Rusko, resp. Sovětský svaz) byla prominentní německá socialistická politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratická strany Německa (SPD) až do roku 1917, kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně (USPD). Byla členkou parlamentu v období Výmarské republiky (1920–1933). Byla významnou postavou mezinárodního feminismu.
Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupil do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Klára převzala jeho přijímení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Klára roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala přijímení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta.
Poté, co byla do roku 1917 členkou levého křídla SPD, se přidala k USPD (pacifistům) (Nezávislá sociálně-demokratická strana Německa, Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a nakonec k revolučnímu proudu, z kterého vzešla Liga spartakovců. Z uvedeného proudu se zrodila v průběhu německé revoluce Komunistická strana Německa (KPD), za níž byla Klára Zetkinové v době Výmarské republiky v letech 1920 - 1933 poslankyní v Reichstagu.
Po převzetí moci nacisty byla donucena emigrovat do SSSR. Zemřela po několika týdnech exilu v Moskvě. Její opozice proti Stalinovi je povážována za důvod brzkého úmrtí, pravděpodobně ne "přirozeného". Hrob Kláry Zetkinové se nachází u kremelské zdi na Rudém náměstí.
- Leninova řádu (1932)
- Řádu rudého praporu (1927)
Externí odkazy
- Osoba Clara Zetkinová ve Wikicitátech