Klára Zetkinová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem
Udrzbar (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.30 - Nadpisy začínající třemi rovnítky - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:C Zetkin 1.jpg|thumb|Klára Zetkinová]]
[[Soubor:C Zetkin 1.jpg|thumb|Klára Zetkinová]]
'''Klára Zetkinová''', německy '''Clara Zetkin''', ([[5. červenec|5. července]] [[1857]], [[Wiederau]], [[Saské království]] – [[20. červen|20. června]] [[1933]], [[Moskva]], [[Rusko]], resp. Sovětský svaz) byla prominentní [[Německo|německá]] [[Socialismus|socialistická]] politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratická strany Německa (SPD) až do roku [[1917]], kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně (USPD). Byla členkou parlamentu v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] ([[1920]] [[1933]]). Byla významnou postavou mezinárodního feminismu.
'''Klára Zetkinová''', německy '''Clara Zetkin''', ([[5. červenec|5. července]] [[1857]], [[Wiederau]], [[Saské království]] – [[20. červen|20. června]] [[1933]], [[Moskva]], [[Rusko]], resp. Sovětský svaz) byla prominentní [[Německo|německá]] [[Socialismus|socialistická]] politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratická strany Německa (SPD) až do roku [[1917]], kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně (USPD). Byla členkou parlamentu v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] ([[1920]]–[[1933]]). Byla významnou postavou mezinárodního feminismu.


Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupil do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Klára převzala jeho přijímení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Klára roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala přijímení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta.
Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupil do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Klára převzala jeho přijímení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Klára roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala přijímení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta.
Řádek 13: Řádek 13:




=== Externí odkazy ===
== Externí odkazy ==
* {{Wikicitáty|osoba=Clara Zetkinová}}
* {{Wikicitáty|osoba=Clara Zetkinová}}
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 15. 1. 2014, 19:42

Klára Zetkinová

Klára Zetkinová, německy Clara Zetkin, (5. července 1857, Wiederau, Saské království20. června 1933, Moskva, Rusko, resp. Sovětský svaz) byla prominentní německá socialistická politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratická strany Německa (SPD) až do roku 1917, kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně (USPD). Byla členkou parlamentu v období Výmarské republiky (19201933). Byla významnou postavou mezinárodního feminismu.

Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupil do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Klára převzala jeho přijímení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Klára roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala přijímení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta.

Poté, co byla do roku 1917 členkou levého křídla SPD, se přidala k USPD (pacifistům) (Nezávislá sociálně-demokratická strana Německa, Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a nakonec k revolučnímu proudu, z kterého vzešla Liga spartakovců. Z uvedeného proudu se zrodila v průběhu německé revoluce Komunistická strana Německa (KPD), za níž byla Klára Zetkinové v době Výmarské republiky v letech 1920 - 1933 poslankyní v Reichstagu.

Po převzetí moci nacisty byla donucena emigrovat do SSSR. Zemřela po několika týdnech exilu v Moskvě. Její opozice proti Stalinovi je povážována za důvod brzkého úmrtí, pravděpodobně ne "přirozeného". Hrob Kláry Zetkinové se nachází u kremelské zdi na Rudém náměstí.

  • Leninova řádu (1932)
  • Řádu rudého praporu (1927)


Externí odkazy