Bataanský pochod smrti: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 10. 2013, 03:05

Bataanský pochod smrti (japonsky バターン死の行進) byl 128 kilometrů dlouhý nucený přesun 76 tisíc amerických a filipínských válečných zajatců (včetně sedmi Čechů, z nichž dva během pochodu zemřeli) po bitvě o Bataan. Byl proveden japonskou císařskou armádou a byl provázen násilným jednáním japonských vojáků, které vyústilo ve vysoký počet obětí mezi zajatci (7 až 10 tisíc osob). Spojenecká vojenská komise pochod označila za válečný zločin a místní velitel japonské armády Homma Masaharu byl za tento zločin 3. dubna 1946 popraven.

Česká účast

Od 30. let 20. století na Filipínách žilo několik desítek Čechů, z nichž celkem 14 se na začátku války přihlásilo dobrovolně do americké armády, zpočátku bez odezvy. Po okupaci zbytku českých zemí Německem začali být považováni za německé občany a dostali nabídku, aby se vrátili do Velkoněmecké říše. Odmítli však a naopak se přidali na stranu Američanů a Filipínců v boji s Japonci. Sedmi z nich se podařilo po prohrané bitvě o Bataan odletět s americkým velitelstvím. Dalším se podařilo uprchnou na ostrov Corregidor a pokračovat v bojích až do definitivního pádu Američanů na Filipínách.

Sedm z Čechů bylo zajato, dva z nich zahynuli během Bataanského pochodu smrti. Jeden byl Japonci popraven, protože kradl jídlo pro své filipínské spoluvězně. Druhý zemřel na následky fyzických útrap. Zbylých pět zahynulo později při americkém bombardování na lodi se zajatci. 11. dubna 2012 filipínská vláda tyto Čechy (Jana Bžocha, Pavla Fuchse, Lea Heřmana, Jaroslava Hrdinu, Freda Lenka, Josefa Vařáka a Antonína Volného) posmrtně vyznamenala. Josef Vařák dostal i nejvyšší americké vyznamenání pro civilisty - Medal of Freedom, stejně jako i někteří ze zachráněných Čechů.^[1]

Externí odkazy

Byli to hrdinové, ocenily Filipíny sedm Čechů, kteří zemřeli při jejich obraně

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

↑ http://www.mzv.cz/manila/cz/o_velvyslanectvi/historie/cesi_na_filipinach.html Češi na Filipínách

[1] ttp://www.mzv.cz/manila/cz/o_velvyslanectvi/historie/cesi_na_filipinach.html Češi na Filipínách

[1]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Česká účast ==
-Od 30. let [[20. století]] pracovalo celkem 14 Čechů na Filipínách v Baťových závodech. Po [[německá okupace Čech a Moravy|okupaci zbytku českých zemí Německem]] začali být považováni za německé občany a dostali nabídku, aby se vrátili do [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]]. Odmítli však a přidali se na stranu Američanů a Filipínců v boji s Japonci. Sedmi z nich se podařilo po prohrané bitvě o Bataan odletět s americkým velitelstvím. Dalších sedm bylo zajato a dva z nich zahynuli během Bataanského pochodu smrti. Jeden byl Japonci popraven, protože kradl jídlo pro své filipínské spoluvězně. Druhý zemřel na následky fyzických útrap. Zbylých pět zahynulo později při americkém bombardování na lodi se zajatci. [[11. duben|11. dubna]] [[2012]] filipínská vláda tyto Čechy (Jana Břocha, Pavla Fuchse, Lea Heřmana, Jaroslava Hrdinu, Freda Lenka, Josefa Vařáka a Antonína Volného) posmrtně vyznamenala.
+Od 30. let [[20. století]] na Filipínách žilo několik desítek  Čechů, z nichž celkem 14 se na začátku války přihlásilo dobrovolně do americké armády, zpočátku bez odezvy. Po [[německá okupace Čech a Moravy|okupaci zbytku českých zemí Německem]] začali být považováni za německé občany a dostali nabídku, aby se vrátili do [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]]. Odmítli však a naopak se přidali na stranu Američanů a Filipínců v boji s Japonci. Sedmi z nich se podařilo po prohrané bitvě o Bataan odletět s americkým velitelstvím. Dalším se podařilo uprchnou na ostrov Corregidor a pokračovat v bojích až do definitivního pádu Američanů na Filipínách.
+Sedm z Čechů bylo zajato, dva z nich zahynuli během Bataanského pochodu smrti. Jeden byl Japonci popraven, protože kradl jídlo pro své filipínské spoluvězně. Druhý zemřel na následky fyzických útrap. Zbylých pět zahynulo později při americkém bombardování na lodi se zajatci. [[11. duben|11. dubna]] [[2012]] filipínská vláda tyto Čechy (Jana Bžocha, Pavla Fuchse, Lea Heřmana, Jaroslava Hrdinu, Freda Lenka, Josefa Vařáka a Antonína Volného) posmrtně vyznamenala. Josef Vařák dostal i nejvyšší americké vyznamenání pro civilisty - Medal of Freedom, stejně jako i někteří ze zachráněných Čechů.<ref>http://www.mzv.cz/manila/cz/o_velvyslanectvi/historie/cesi_na_filipinach.html Češi na Filipínách</ref>
 == Externí odkazy ==